Do konce roku 2021 by měla být tedy dokončena mj.rekonstrukce dálnice D1 mezi Prahou a Brnem. Vláda také ve vládním prohlášení slibovala, že dalších 180 km dálnic rozestaví. Tolik tedy k vládnímu prohlášením.

Dlužno říci, že současná  vláda a předtím Sobotkova vláda se koncentrovaly na výstavbu dálnic, takže mezi lety 2015 – 2019 se dálnice opravdu již staví. Bohužel, příprava jak potřebných projektů, tak i území k výstavbě dálnic byla v těch předchozích letech, tedy za Nečasovy vlády, ale také za vlády Topolánkovy, silně podceněna. Zejména ministr dopravy za Věci veřejné Bárta, za své krátké účinkování ve sve své funkci v Nečasově vládě, dokázal rozbít vcelku uspokojivě  fungující struktury Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a také ministerstva dopravy. Po jeho zásazích často  odcházeli dlouholetí erudovaní pracovníci z obou těchto institucí a nově přicházejícím lidem chyběla kontinuita ve výkonu funkcí a zejména  potrebné informace. Prostě škody, ke kterým došlo v důsledku  vypuzení zkušených odborníků jsou vlastně nevyčíslitelné. Ve zmíněných letech 2015 – 2019 bylo realizováno 75 km nových dálnic. V letošním roce se přepokládá dokončení výstavby a zprovoznění dalších 21 kilometrů dálnic. Zdá se, že v posledním roce funkčního období Babišovy vlády (2021) se postaví zbývající kilometráž nových dálnic, takže vláda svůj úkol, vybudovat 110 km nových dálnic může splnit. Jen v tomto roce se také počítá se zahájením 140 km nových dálnic.

V rámci PPP projektu má být  vyhlášena soutěž na zhotovitele a provozovatele dálnice do Vídně (tedy toho úseku, který zbývá vybudovat na české straně).

Pozitivní je, že se podařilo zlevnit výstavbu dálnic na současných 200 – 250 mil. korun za jeden kilometr. Což je podstatná úleva proti výši, která byla čerpána na výstavbu dálnic v předchozích letech. Do 2100 km dálniční sítě, jejíž  výstavbu má  ČR jako konečný  cíl, zbývá tedy dokončit cca 850 km dálnic. Při současném tempu výstavby je to úkol na nějakých 12 – 15 let. To je ale opravdu nepřiměřeně dlouhá doba. Samozřejmě výstavba dálnice, respektive nově vybudovaný úsek dálnice, přináší vždy velký národohospodářský efekt v rámci území, kterým prochází. Nová dálnice je gravitačním polem, které přitahuje přirozeně  investory v pruhu nejméně 20 km od dálnice napravo a 20 km nalevo. Nové investice do dálnic  představují nejen nová pracovní místa a nové příjmy státního rozpočtu, ale i příjmy  rozpočtu krajů a obcí. Je tedy žádoucí výstavbu dálnic i silnic I. třídy urychlit.

Vláda v současné době může využít mimořádně příznivé situace, ve které jsou  finance státu. Zadlužení republiky ve vztahu k vytvářenému HDP se pohybuje pod úrovní 30%. Cena peněz, které si veřejné korporace mohou  půjčit,  je v současné době mimořádně příznivá - tedy nízká. Možná neopakovatelně  nízká. Z toho vyplývá možnost, aby stát masivně navýšil objem peněz, které by šly do této oblasti, tedy na ukončení výstavby dálniční sítě (zbývá dokončit cca 850 km), během několika příštích let z cizích zdrojů. Stát by si mohl půjčit peníze, ať již vypsáním k tomuto účelu určených obligací anebo cestou PPP projektu. V každém případě by se jednalo o peníze zapůjčené státu např. na 20 – 25 let. Stát by samozřejmě při urychlení výstavby dálniční sítě narazil na kapacitní možnosti českých firem, ale i např. na limity v oblasti dodávek kameniva, cementu či obecně stavebních materiálů. Samozřejmě, že případné rozhodnutí vlády o stanovení dostavby dálniční sítě jako superpriority vládní politiky, by měly předcházet i analýzy tohoto charakteru. Od okamžiku rozhodnutí vlády  do okamžiku realizace by podle mého názoru uplynuly nejméně dva až tři roky. Dokončení dálniční sítě si u nás  vyžádá až 300 mld. Kč. Nicméně vláda se musí rozhodnout, zda chce jít touto cestou. S určitou pravděpodobností se dá předpokládat, že urychlení výstavby dálniční sítě může přijít do doby ochlazení hospodářského růstu státu, či dokonce do období recese. Budování takovéto „hladové zdi“ by mohlo vést ke zmírnění případného  propadu české ekonomiky nebo dokonce k nastartování jejího růstu. Tedy, pokud se zrovna „trefí“ intenzifikace prací na dokončení dálniční sítě do doby hospodářského poklesu.

Stejný narodohospodar význam, byť v pochopitelně menším rozsahu, může mít urychlení výstavby komunálních bytů. To si ovšem vyžádá funkční zákon financování komunální bytové výstavby a také určitou podporu státu tak, aby bylo možné každoročně stavět například 10 tisíc komunálních bytů.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele