I tak si řekněme, že pocitově, pokud jdete do obchodu a chcete si koupit např. chléb a k němu další potraviny, registrujete nárůsty cen, které jsou meziročně vesměs vyšší nežli 20 %.

Fakturace energetických firem, plynáren, ale také třeba účty z čerpacích stanic vykazují nárůsty v řádech desítek procent. Silně přesahují úroveň 17% inflace.

Do značné míry jsou čísla inflace přesným výpočtem z možná nepřesných čísel a hlavně je otázkou, co by opravdu mělo a nemělo být v základním spotřebním koši zboží.

Zkrátka, máme co dělat s inflací, která silně fakticky přesahuje 20%. Tomuto vývoji svou neobratností přispívá současná vláda, ale také k němu přispělo bývalé vedení ČNB, které vyšroubovalo základní úrokovou sazbu na 7 %. Jinak řečeno, banky, pokud budou půjčovat peníze v českých korunách, by měly vycházet z tohoto vysokého úročení, za které si peníze od ČNB budou půjčovat.

Vláda zatím přes veškeré proklamace neudělala nic, aby míru inflace aspoň zčásti srazila opatřeními, podobnými těm, která přijala zdrcující většina zemí EU. To znamená např. snížení DPH u elektrické energie, spotřebních daní u pohonných hmot, DPH u základních druhů potravin apod.. . Fialova vláda všechna řešení odkládá s tím, že před začátkem topné sezóny „rozjede“ velkorysou finanční pomoc lidem ohroženým drahotou, především při nákupech energií. Pokud bude tento mechanismus, který zatím zůstává jen v rovině ústního příslibu premiéra a ministrů, tak nedokonalý, jako bylo např. navýšení příspěvku na bydlení pro lidi zasažené růstem cen energií a tepla, mnoho to nepřinese. Ale nechci být předčasně skeptický.

Před loňskými volbami tehdejší opozice, dnes strany vládní pětikoalice, tehdejší vcelku ještě přijatelnou inflaci 4 - 6 %, označovaly názvem „Babišova drahota“.

Jak by tyto strany charakterizovaly současné dramatické meziroční nárůsty inflace v situaci, kdyby vedl vládu A. Babiš? Určitě by to nebyla vlídná slova a zřejmě by to byla již „superdrahota“.

Jaké jsou vlastně zdroje inflace?

Je to především nárůst cen surovin, ať už energetických anebo zemědělských ad., ale také některé zvláštní geopolitické faktory.

Na prvém místě válka na Ukrajině. Vedle války také sankce zavedené Západem vůči Rusku. Tyto sankce, ačkoliv to jistě nebylo záměrem jejich autorů, vyvolaly velkou míru nejistoty na světových komoditních trzích, která se následně promítla do cen energetických surovin, potravin i průmyslových kovů.

Také spekulace o tpm, zda Rusko po plánované odstávce plynu z důvodu údržby, nezavře kohouty s plynem, způsobují více škody než užitku. Udržují ceny plynu, ale také ropy na vysoké úrovni.

Klíčem k zastavení chaotického vývoje cen komodit směrem vzhůru, se zdá být ukončení války na Ukrajině.

České předsednictví EU by mělo využít příležitosti, kterou má a začít jednat s oběma stranami o udržitelném mírovém uspořádání na Ukrajině.

Každému realistickému pozorovateli dění na bojištích Ukrajiny musí být jasné, že strategickou iniciativu tam drží ruská armáda, která ovládá celý východ a prakticky celý jih Ukrajiny. Dozvídáme se sice o zázračných amerických a jiných zbraních, které můžou změnit poměry sil na Ukrajině. Dozvídáme se fantaskní údaje o připravovaném útoku milionové ukrajinské armády na ruský intervenční sbor, čítající 150 – 200 tisíc vojáků. Ale zatím se informace tohoto typu ukázaly vždy spíše jako chiméry. A bude tomu nejspíš tak i nyní.

Ukončení války a uzavření mírové smlouvy mezi oběma státy, garantované nejvýznamnějšími evropskými státy, Spojenými státy, Ruskem, ale také Čínou a Indií, by dříve nebo později způsobilo pokles cen komodit od plynu a ropy až po pšenici a průmyslové kovy. Tyto ceny by se mohly v krátké době vrátit na předkrizovou úroveň.

Evropskou ekonomiku už dnes provázejí fatální problémy, které budou ještě dále eskalovat ekonomicky nebezpečný vývoj. Ještě před pár měsíci mělo euro, tedy evropská měna, zhruba o pětinu silnější kurz nežli dolar. Dnes je euro v paritě s dolarem. I tento vývoj v měnové oblasti ukazuje, jak negativně vnímají mezinárodní finanční trhy pozici Evropy, oslabenou válkou na Ukrajině. Státy EU jsou prostě velmi blízko probíhajícímu válečnému konfliktu. A míra nejistoty, která se promítá do evropského hospodářství, působí negativně také na evropskou měnu. A také na měny států, které jsou součástí EU, jako např. česká koruna. Přitom ČNB provádí obrovské intervence na obranu koruny a snaží se udržet její kurz tak, aby neoslabil příliš. Protože ale jsou suroviny ze světa Evropany nakupovány vesměs za dolary (a totéž platí o progresivní technologie a zařízení), musí Evropané při těchto nákupech kalkulovat s tím, že je budou nakupovat vlastně o pětinu dráž, nežli do nedávné doby. To ještě dále zvýší inflační tlaky.

Bohužel, Česká republika se dostala do situace, kdy lze předpokládat další růst inflace ještě počátkem III. čtvrtletí. V těch dalších měsících může dojít k jejímu mírnému poklesu za předpokladu, že dojde k setrvalejšímu poklesu cen ropy. Současný pokles cen ropy je zatím příliš krátkodobý, než abychom mohli přepokládat, že bude trvat delší čas.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele