Scholz je mezinárodně oceňovaným ministrem financí a jeho přístup k řešení krize související s pandemií covid-19 byla popsána  Mezinárodním měnovým fondem jako „excelentní“.

V čele ministerstva financí pokračoval Scholz ve fiskální politice svého předchůdce, která byla charakteristická přebytkovými státními rozpočty, prakticky až do začátku pandemie. V posledním roce pomohl vytvořit evropský Fond obnovy, což také  předpokládalo, že úspěšně překoná resistenci kancléřky Merkelové k bezprecedentním plánům zadlužení Německa a celé EU.

Společně s francouzským ministrem financí vyvinul úsilí, aby představil veřejnosti globální korporátní minimální daň a nová daňová pravidla pro tech giganty.

SPD v tuto chvíli má (dá se říci dlouhodobě) volební preference mezi 14 – 16%, preference Zelených se pohybují mezi 20 – 22% a preference konzervativní CDU/CSU mezi 27 – 28%. Takže, pokud jde o pozici politických stran, nestojí si SPD před začátkem finiše  volební kampaně právě nejlépe. Naopak,  soc. dem kandidát na kancléře Scholz je 48% Němců považován za nejlepšího kandidáta ze všech. 43% Němců tak vidí Lascheta, tedy kandidáta konzervativců, a jen 28% německých voličů považuje za nejlepší kandidátku na kancléřku představitelku Zelených Baerbockovou.

Volební strategie SPD je teď jasná. Scholz sám neútočí ani na Lascheta, ani na Baerbockovou, to obstarávají jeho straničtí kolegové. Z jejich strany jsou zpochybňovány schopnosti Lascheta zvládnout náročný kancléřský úřad, respektive malé zkušenosti Baerbockové v řízení čehokoliv.

Tvůrci Scholzovy kampaně se domnívají, že ve finální části volební kampaně je možné získat středové voliče, kteří dosud volili spíše CDU/CSU a kteří by mohli v Scholzovi vidět přirozeného nástupce Merkelové. Scholz v této souvislosti útočí na CDU/CSU s tím, že je příliš spojena s byznysem, s lobby majitelů domů, a to v souvislosti s očekávaným nárůstem nákladů na vytápění obytných domů, které sociální demokraté navrhují sdílet mezi nájemníky a majiteli domů. Scholz ovšem kritizuje také Zelené, neboť jejich návrhy na zvyšování daní v souvislosti s produkováním CO2 by mohly vést k růstu nákaldů motoristů. Sám Scholz zdůrazňuje princip sociální spravedlnosti a přichází s návrhy na navyšování minimální mzdy a na kontrolu růstu nájemného. Chce pokračovat ve velkých veřejných investicích v „zelených technologiích“ a ve vytváření „digitální infrastruktury“.

V závěrečné cílové rovince chce Scholz dovést SPD k pozici druhé nejsilnější strany v zemi ve volbách a poté vytvořit koalici se Zelenými a s liberální FDP, což by umožnilo ukončit šestnáctiletou vládu konzervativní CDU/CSU (byť dvanáct z těchto šestnácti let, sdílenou právě s SPD).

Tento šestapadesátiletý politik spoléhá v závěrečném sprintu volební kampaně na své nemalé zkušenosti, nezpochybnizelnou erudici vynikajícího  krizového manažera, ale také na chyby a určité slabiny svých protikandidátů.

Zatím ovšem je veřejná poptávka také po změně personifikována spíše čtyřicetiletou Annalenou Baerbockovou, lídryní strany Zelených.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele