Pro návrh na změnu územního plánu hlasovali z radniční koalice jen zastupitelé TOP 09, tedy jen část klubu Spojených sil. Naopak,  proti změně územního plánu jsou z koaličních stran Piráti a Praha sobě.

Letiště argumentuje tím, že s výstavbou nové přistávací dráhy bude možné zvýšit počty odbavených cestujících, což se do určité míry může promítnout také do růstu turistů přilétajících do Prahy.

V loňském roce jsem prostřednictvím letiště v Helsinkách měl jedenkrát možnost cestovat do čínského Pekingu. Na helsinském letišti jsem viděl, že přes něj probíhá celá řada letů na Dálný východ, do Japonska, do Číny, Vietnamu, na ruský Dálný východ apod..  Tyto spoje navazují na přílety prakticky ze všech zemí Evropy. Letiště v Helsinkách tedy do značné míry slouží jako transitní. Samozřejmě, že z toho má patřičné příjmy od leteckých společností, které jej k transitu využívají. A z daní z příjmu má benefit i finský stát. Upřímně, zájem o  lety přímo do Helsinek by asi nebyl příliš velký. Letiště mě však překvapilo svou obrovskou kapacitou, vč. obchodů a restaurací.

Většina pražské městské rady, ale i dotčené městské části Prahy (Nebušice a Suchdol),  argumentují tím, že nová letová a dráha by zvýšila hlukovou zátěž desítkám tisíc obyvatel Prahy a také suchdolské České zemědělské univerzitě anebo Pražské ZOO. A vlastně se prý jedná „o de facto všechny Pražany, kteří musejí roky snášet overturismu“. Tak alespoň dí náměstek primátora Hlubuček ze Spojených sil. Možná by pan náměstek chtěl dokonce doporučit, abychom počty turistů přijíždějících a přilétajících do města zredukovali, abychom my – Pražané – nebyli turismem obtěžováni. Možná, že by to měl nahlas říct také majitelům hotelů, penzionů a restaurací v Praze a jejich zaměstnancům. Ti všichni totiž z turismu žijí a samozřejmě platí daně a z toho se třeba platí také plat pana náměstka.

Možná, že by město mělo spíše přemýšlet, jak zkvalitnit turismus v Praze. Mám na mysli především to, jak zlepšit strukturu turistů v Praze, orientací na ty, kteří více utrácejí. Mezi ty např. patří čínští turisté (těch bylo v roce 2019 v ČR cca 700 tisíc a převážná většina z nich směřovala do Prahy). Dnes je situace jiná. Číňané nejezdí a je otázka, kolik z nich vlastně jezdit v budoucnu bude, když se primátor Hřib tak nejapně vyjádřil zhruba před dvěma lety, že je vlastně hl. m. Praha nepotřebuje. Že má jiných turistů dost.

Čínské letecké společnosti, které zajišťovaly tři lety do Prahy (z Pekingu, Šanghaje a Čen-tou) si možná rozmyslí, zda nepřenesou své lety např. do Budapešti či Vídně, kde o to evidentně stojí. Byť jsou rovněž v těchto městech jejich občané podrobeni náporu „overturismu“.

Zájmem vedení Prahy by mělo být konečně vyřešit otázku podstatného omezení fungování Airbnb či jiných ubytovacích platforem na minimum. Ty jsou jednak nekalou konkurencí hotelů a jednak jsou gravitačním polem, s ohledem na své nízké ceny ubytování, pro tzv. „batůžkáře“. A batůžkáři jsou nejméně utrácejícími turisty. A ještě možná nejvíce problémovými z hlediska častého nadměrného užívání alkoholu,  hluku atd.. Naopak turisté přilétající letadly bývají většinou z těch výdajově nejštědřejších skupin. Potřebují dopravu do hotelu, po Praze, k čemuž slouží taxislužby. Mají zájem bydlet v dražších hotelích, navštěvovat dražší restaurace. Utrácet v maloobchodní síti. Jsou prostě výdajove zajímaví. Jsou to většinou již usedlí lidé, kteří nedělají ve městě žádné problémy.

Pražští radní zapomínají na ještě jeden fenomén, který se ve střední Evropě objevil. V Berlíně se otevírá nové, obří letiště W. Brandta. Je to letiště, v jehož areálu je umístěno rovněž nádraží. A z nádraží je možné jezdit všemi směry, včetně Prahy. Jinak řečeno, pokud nebude možné v budoucnu, aby turisté létali do Prahy přímo, a větší komfort jim zajistí nové berlínské letiště, budou létat tam. Doprava vlakem do Prahy je jen detail. A stejně tak Češi cestující zejména do vzdálenější turistických destinací po celém světě, mohou raději v blízkém budoucnu využívat služby berlínského letiště k levným a kvalitním letům, zajišťovaným německými cestovními kancelářemi a aeroliniemi.

Prostě pražští radní projevili jen omezený úsudek a malou představivost. Co se v Praze, v Čechách a v jejich okolí stane v příštích letech. Nejen, že Praha ztratila v posledních letech schopnost investovat, ona dělá chybná strategická rozhodnutí, která limitují i činnost více nebo méně soukromých korporací, jako je Letiště Praha. Ostatně i stavební zakázky za téměř 9 mld. Kč, související s výstavbou nové ranveje od roku 2027, by nebyly pro české stavební firmy vůbec k zahození.

Na okraj bych chtěl říci, že hlučná letiště jsou všude. Samozřejmě, souhlasím s myšlenkou omezit hlučnost letišť, pokud to jen jde. Ale podobný problém jistě řešili právě například  v Berlíně. I tam letadla, a letiště obecně, hlukem obtěžují tamní obyvatele. Přesto se ale otcové města rozhodli před lety takovou nepříjemnost a riziko podstoupit. Velkokapacitní letiště patří k modernímu světovému velkoměstu. Většina pražských radních však zůstala omezena svou provincionálností.

Přesto věřím, že až celá záležitost přijde na schůzi pražského zastupitelstva, kde se budou moci vyjádřit i obě silné opoziční strany (ODS a hnutí ANO), tak by se mohlo podařit rozhodnutí většiny městské rady zvrátit.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.