Jak ale milé, vezmu-li teď do rukou útlou veršovanou knížku „miláčka barmanů“ architekta Jiřího Mergera, z níž vypůjčil jsem si název k dnešnímu přemítání, a čtu v ní: „Zapomněli jsme i na ženské/barman nás žene z Jenštejnské//Pejskaři venčí svoje psíky/pracující se hrnou do metra//My navzdory těmto trendům/to napálíme ke Kalendům//Poledne/ve větvích už dávno neřvou ptáci//Ještě poslední piva sklínku si dopřáváme U Jelínků“. Uf, byly to krásné časy.

A co že mě tedy v předcházejících dnech zaujalo natolik, abych toto před úsvitem zhmotnil do 450 slov? Především zvolení Adriany Krnáčové pražskou primátorkou. Raduji se z toho, že milovanému městu „povládne“ žena, navíc fešná a jistě plná přesvědčení, že zdařile vypořádá se s extrémně náročným obdobím. Nebyla snad i předchozí období náročná na vypořádávání se s nimi?

No, a mnohým navzdory, rád jsem i za Matěje Stropnického, před časem vysmívaného za výkon v herecké roli, což přece neznamená – navzdory jeho některým ideologickým názorům -, že nemůže být kvalitním náměstkem pro územní rozvoj. Nesklidil snad na počátku 90. let podobnou kritiku za filmovou roli dnes úspěšný ředitel smysluplné nadace Člověk v tísni Šimon Pánek?

Vždyť zelený Stropnický není už dávno zelenáč. A podaří-li se mu přesvědčit ostatní radniční bardy, že Praha nepotřebuje další zbytečná a nevzhledná architektonická monstra viz Quadrio ve Spálence či jeho klon vyrůstající na Národní třídě, odpustím mu, coby tradiční volič Strany zelených, i onu jeho někdy až přelevicovatost.

Matěji, říkám familiérně, přeptejte se, například, kde a jak skončila sošná fontána od sklářského sochaře Pavla Trnky, která svou křehkou elegancí překonává v mých očích řemeslně dokonale zpracovanou Kafkovu hlavu Davida Černého, která robustní architekturu Quadrie ještě víc umocňuje. Autor fontány to totiž sám neví.

A vůbec, mrknu okem na začátek povídání, co tomuto a jiným architektonickým skvostům říká autor veršů Jiří Merger? Zeptám se ho, až se po létech někde ve vinárně se sklenkou nebo v hospodě s půllitrem k sobě přitulíme.

Nelekám se ani, jako mnozí, co nesouhlasí s názorem filozofa Václava Bělohradského, že oligarchické prý Hnutí Babiše má nakročeno mezi elitu, že novopečená primátorka je tohoto Hnutí členkou. Vyčkejme věcí příštích.

Pozvánka coby Post skriptum: Ctění posluchači, navštivte v přízemních prostorech Veletržního paláce Národní galerie v Praze 12. aukční salon výtvarníků. 436 malířů, grafiků a sochařů věnovalo svá díla a dílka pro Konto Bariéry. A vy, kritičtí hnidopiši, neposuzujte estetiku instalace, či kdo vedle koho visí a stojí. I August Rodin si při vínku povídal o umění s Jožou Úprkou, jak víme. Končím, svítá. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.