Když k tomu pak ještě vidím jejich nejvyššího představitele naparovat se a provokovat na papalášském fotbale a hned potom číst jeho arogantní a nepokorné vzkazy, že je třeba zvyšovat koncesionářské poplatky, musím „koncesionářsky“ reagovat. Vyhrožovat redukováním programu mně přijde opravdu humorné. To si máme představit, že nám bude upřeno vidět po stopadesáté reprízy Chalupářů a dalších předlistopadových seriálů, Hříšných lidí, Colomba, Poirota či vyčpělé Cestománie s Bárou Štěpánovu...

ČT a její podporovatelé ze STAN, Senátu, Milionu chvilek ztrácí nervy a glanc. Obava těch, kteří mají strach, že vyschly dříve nakumulované zdroje a že přišli o své zaručené příjmy, roste. A ta obava, že se bude nahlížet do hospodaření či začerněných smluv, je nejspíš na místě. I skutečnost, že forenzní audit hospodaření snad už dvacet let neproběhl, je zarážející. A kdo ví, jak to asi je s personálním forenzním auditem?

Logicky se pak nabízí srovnání. I v ČT často slyšíme, že stát, největší veřejnou instituci, nelze řídit jako firmu. Tak to v žádném případě ne. Ale neřídí se veřejná instituce, jakou ČT je, jako soukromá firma, a dokonce rodinná. Jenom když letmo sledujete titulky, pořady a reportáže, registrujete dlouhý seznam stejných jmen. Rodinné klany, jako Řezníčkovi, Šámalovi, Fridrichovi, Zárubovi, Kubalovi, Hynkovi, Korečtí, Vichnar st. a ml., na ČT napojený Mathé st. a Mathé ml., manželka GŘ a jistě spousta dalších, na ČT přisátých a dobře skrytých, o kterých vůbec netušíme.

Střety zájmů jako vyšité. A všechno to funguje jak po másle. Sami si řeší mzdy, zakázky, kšefty, obsazování pozic po známosti bez férových konkur¨zů. A vy, koncesionáři, se nám do toho nepleťte, ještě nejste dostatečně zralí a vyspělí. Pouze plaťte a těšte se, že budete platit víc. V rodinné partě se pak toleruje kdeco. Hlavnímu zpravodajci a „čteči“ Událostí se toleruje jeho logopedická vada (nejsou zprávy, aby se nezakoktal), nevytížení sporťáci dostávají další zbytné pořady. Moderátorka, která zjevně neumí česky, klidně moderuje slovensky, čeština řady dalších je mizerná, znalosti a slovní zásoba rovněž. Při podrobnějším sledování by se toho našlo ještě mnohem víc, po obsahové i formální stránce.

Kdysi dávno v neblahých padesátých letech se, krom jiných, razilo heslo: Půda patří těm, kteří na ní pracují. Před lety prý hlásal Karel Schwarzenberg heslo hodně podobné: Televize patří těm, co tam pracují. U představitele šlechty je celkem překvapující, jak si dokonale osvojil razantní proletářské heslo. U zaměstnanců a managementu televize už to ani nikoho nepřekvapuje. Jen člověk žasne, jak ho v ČT důsledně naplňují. Teď jen chtějí přečkat celkem vlažné konání nové televizní Rady. Pak si dají navolit nové a poslušné radní, co jim zase nebudou do ničeho mluvit. A nikoho z kompetentních to nezajímá. Anebo že by ano? Uvidíme.