Josef Ježek: Trochu smutný příběh

27.04.2021 18:32 | Zprávy

Vždycky když jedu polabskou krajinou, oním „zlatým pruhem země české“ a vidím před sebou siluetu hory, spíše kopce, připomínající sesedlou kupku sena, vytanou mi na mysli tyto verše mého milovaného básníka:

Josef Ježek: Trochu smutný příběh
Foto: ODS
Popisek: Josef Ježek

Když ale vidím na obzoru,
uprostřed kraje nízkou horu,
na nebi mráček běloskvoucí,
přestane srdce chvíli tlouci…

A báseň pak končí básníkovým povzdechem…jak je to hezké u nás doma.
(Jaroslav Siefert: Čas plný písní – Hora Říp).

Ano, je to Říp, onen bájný ba téměř mystický vrch, kde se zastavil praotec Čech se svým lidem, aby z něj obhlédl krajinu „oplývající mlékem a strdím“ a rozhodl: Tady zůstaneme! Tak nám to alespoň vsugerovává Alois Jirásek.

Říp je kopec vysoký cca 460 m n.m., asi 4 km jižně od Roudnice nad Labem. Na jeho vrcholu stojí rotunda a celý tento komplex je národní kulturní památkou, podobně jako Pražský hrad. Je tvořen hlavně čedičem a jedná se o pozůstatek třetihorního vulkánu, původně vysokého asi 1500 m. Dnešní podoba vznikla zvětráváním. Na jeho vrcholu dochází k magnetické anomálii, střelka kompasu zde neukazuje přesně. Jeho jméno je prý indoevropské a znamená prostě Horu. Onu legendu o příchodu Slovanů zaznamenává prvně Kosmas a následně jí ve své kronice rozvinul Václav Hájek z Libočan, který dokonce umístil hrob praotce do nedaleké Ctiněvsi.

Rotunda na vrcholu je zasvěcena sv. Jiří, i když původně byla věnována sv. Vojtěchu. Je prvně připomínána roku 1126, kdy jí nechal kníže Soběslav I. opravit a rozšířit, na paměť vítězství v bitvě u Chlumce. Od 17. století se toto místo stává cílem poutí, od 19. století do současností i táborů lidu a manifestací. V roce 1868 byl zde vyzvednut jeden ze základních kamenů Národního divadla, když do Prahy ho doprovodilo na 300 jezdců a cesta byla lemována družičkami. Říká se, že každý pravověrný Čech by měl Říp alespoň jednou za život navštívit, stejně jako Slováci Kriváň. Říp byl původně bez porostů, dnes ho pokrývá les z dubů a habrů, takže z jeho temene není nikam vidět. Praotec Čech by se moc nerozhlédl.

Nedaleko od rotundy je postavena turistická Boumova chata, kterou v roce 1907 zbudovali sokolové. Nese jméno po předsedovi roudnického Klubu českých turistů. Na zdi chaty je osazena deska s nápisem „Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp“.

Před časem mi dorazila v mailové poště docela zajímavá informace. Horu Říp, symbol naší státnosti a národní kulturní památku, vlastní – Američanka. Lze se o tom přesvědčit poměrně jednoduše. Když si otevřete stránky katastru nemovitostí, zjistíte, že Říp patří do katastru obce Mnetěš. Rotunda na vrcholku je majetkem Římskokatolické farnosti Roudnice nad Labem, ovšem už pozemek pod ní – č.parc. stav. 82, stejně jako pozemky zahrnující celou horu – č.parc. 145/1, 148, 149 – všechno lesní pozemky o výměře více jak 60 ha, jsou ve vlastnictví Lobkowicz Margaret Brooks, bytem 280 Dedham Street, 02030 Dover, Massachusetts, USA. Podobně i jediná přístupová cesta, pozemek č.parc. 759. Žádná služebnost pro přístup není v katastru vedena, takže návštěvníci se na vrcholek dostávají z právního hlediska protiprávně.

Do majetku Lobkowiczů se náš národní symbol dostal na základě restitucí v devadesátých létech. V roce 2009 – 2011 byla snaha dostat tuto lokalitu zpět do rukou čs. státu, resp. kraje, ovšem neúspěšně. Stát nabízel pouze symbolickou částku, Lobkowiczové požadovali 23 milionů. K dohodě nedošlo. Můžeme to mít této šlechtě za zlé, ovšem na straně druhé, stát se mohl také pochlapit. Když jsme mohli dát za výkup vepřína v Letech 450 milionů?

Takže český národní symbol vlastní žena, která je stoprocentní Američankou a k naší zemi nemá pravděpodobně téměř žádný vztah. Co by asi řekli Američané tomu, kdyby horu, do které jsou vytesány hlavy čtyř amerických prezidentů - George Washingtona, Thomase Jeffersona, Theodora Roosevelta a Abrahama Lincolna – tedy Mount Rushmore v Jižní Dakotě, vlastnil Čech? Asi by jim to jedno nebylo. U nás o téhle skutečnosti skoro nikdo neví a jak je vidět, hlavně to nikomu nevadí. Trochu smutný příběh, že?

Dnes by se praotec Čech musel naučit anglicky.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

17. listopad

Dobrý večer, pane Zdechovský, chci se zeptat, jak se díváte na prohlášení našeho vrcholného politika, cituji: Ne každý názor musíme respektovat a ne každý názor je stejně "hodnotný"? 35 let po revoluci je schopen toto říci do rozhovoru nás premiér? Opravdu? Svůj názor raději vyjadřovat nebudu, ale ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: Kokain, tráva nebo špiritus?

15:49 Jiří Paroubek: Kokain, tráva nebo špiritus?

To už nedávají ani ti největší a nejzaslepenější podporovatelé vlády z řad komentátorů a expertů. Ne…