Wikipedii řídí banda zatracených lhářů, a jestli si ti panáčci myslí, že to je žalovatelná urážka, měli by začít myslet od začátku: tohle totiž o nich říká i jejich vlastní spoluzakladatel Larry Sanger. Co nejpřesněji: Larry Sanger řekl před krátkou dobou (ale bylo to letos), že „dny, kdy byla Wikipedie rozhodným způsobem věrná zásadám neutrality jsou dávno za námi“. Je dost jedno, zda věděl, že přeháněl. Není jedno, že přeháněl, až se za břicho popadal.

Začíná to samotným názvem, Wikipedie. Druhá část jména, pedie, je urážkou slušného myšlení. To slovo pochází z řeckého slova paideia, doslova všeobecná znalost. Stalo se součástí složeniny, která znamená buď vzdělávat nebo naznačit souhrnný seznam znalostí o něčem. Ano, jedním z výsledků je encyklopedie. A to je právě dojem, který se Wikipedie snaží vzbudit. A to je právě to, čím není, a čím nebyla ani kdykoliv před tím.

Předpojatost? Lži? Obé zapáchá

Larry Sanger, její spoluzakladatel a, samozřejmě, jeden z lidí, u nichž lze očekávat, že ví, o čem je řeč, ve své kritice pokračoval: „Wikipedie, stejně jako řada dalších hluboce předpojatých zařízení našeho hrdinného nového digitálního světa, se přerodila ve svého druhu myšlenkovou policii, která ve skutečnosti omezuje konservativní názory, s nimiž nesouhlasí. Za takových okolností nemůže demokracie vzkvétat: tvrdím, že Wikipedie se stala soupeřem rázné demokracie“. Takhle to řekl doslova (ovšem anglicky).

Wikipedie přišla na skvělý způsob jak odrážet kritické připomínky. Dejme tomu jste si přečetli na jejích stránkách článek o něčem, a víte o něm, že je dokonale a fakticky falešný. Třeba to víte proto, že jste byli očitými svědky. I napíšete jim zdvořilé sdělení, že se pletou, a dodáte, co se stalo doopravdy, se všemi možnými podrobnostmi. Nejdříve dostanete formální odpověď druhu, jemuž se říká v angličtině cookie-cutter, čili forma na sušenky: redigují nás dobrovolníci, a jak od nich můžete očekávat, že by věděli všechno, atd. Odpověď Wikipedie dává najevo, že jenom dokonale společensky zhovadilý pitomec a bezohledně nezodpovědný imbecil může být tak krutý, bezcharakterní, ba dokonce necitelný, aby vyžadoval, aby redaktoři Wikipedie odevzdávali pořádnou práci alespoň tím, že si své příběhy (skutečnosti to určitě nejsou) alespoň ověří.

Jestliže trváte na svém a odpovíte jim, že dobrá, ale teď jsem vám ty skutečnosti poslal, ověřte si je, a jestli vám budou mé důkazy stačit, měli byste patřičné heslo patřičně opravit. Na to vám odpoví, že to můžete udělat sám. Stačí kliknout na redigovat (edit). Jistě, tohle může být jeden ze způsobů, jenže je známo, že se několikrát stalo, že hesla takto redigovaná znalci oboru se tak nějak lidsky i nadále objevovala, aniž by ostatní uživatelé mohli ty změny spatřit.

Drobný podraz

Tohle se stalo před několika roky: chlapík vybavený rozsáhlými a hlubokými znalostmi mezinárodní politiky a ekonomiky zjistil v hesle o dění, jehož byl sám účastníkem, jakousi nepatřičnou díru. Po několika týdnech zbytečných výmluv (dobrovolníci, udělejte to sám, když jste tak chytrej, atd.) se rozhodl, že použije Wikipedie k odhalení Wikipedie. Tak sepsal heslo o sobě, vyplísnil přitom několika výborům Nobelových cen, že dosud nedostal jejich ceny (šlo o obory, o nichž nevěděl nic než to, že snad existují). Chválil se do nejvyšších výšin, bezmála se dopustil kacířství, když naznačil, že všichni bozi, jímž se lidé posledních několik století klaní, si s ním tykají (a on s nimi, samozřejmě).

Za několik týdnů zjistil, že si jeho výmysl přečetlo několik miliónů lidí z celého světa. Řekl si, že to by snad stačilo, tak Wikipedii napsal, že to heslo je smyšlenka (fake, ve zdejší řeči). Jak to víte? poptali se panáčci z Wikipedie. Protože jsem to napsal já sám, odpověděl. A dodal, že opravdu neměl nikdy vůbec nic společného s žádnou z věd, které v hesle zmínil. Stručně řečeno, trvalo to dost dlouho, došlo k výměně řady e-mailů, s obvyklými výmluvami Wikipedie, že to redigují dobrovolníci, a jak to měli vědět, kecy, kecy, kecy. A nikdy je nenapadlo, že dokud si neověřili, že je příběh pravdivý, neměli ho zveřejňovat.

Jenže, hlavní potíž spočívá v tom, že i ty výmluvy jsou vylhané. Vzorec je tak předvídatelný, že to je k zešílení. Hesla, která šíří lži o osobách v nich popisovaných, se týkají převážně osob (a skupin), jejichž názory neodpovídají zaběhnutým levicovým zvyklostem. Stanovy Wikipedie jsou přitom jednoznačné. Alespoň na papíře: „Veškerý encyklopedický obsah Wikipedie musí být sepsán z neutrálního stanoviska (neutral point of view, čili NPOV).“ Opět spoluzakladatel Sanger: „Ze skutečně neutrálního článku byste se dozvěděli, proč v řadě případů si konzervativci myslí jedno a pokrokáři druhé. A pak se budete moci rozhodnout sami za sebe. Nabízí tohle Wikipedie? Jak uvidíme, odpověď zní, že ne.“

Pomluva, nebo lež? Obojí

Příkladů jsou spousty, jeden člověku naskočí bez zaváhání: německý lékař Dr. Wolfgang Wodarg. Předseda zdravotní komise Evropské unie (to je něco jako ministerstvo zdravotnictví) Dr. Wodarg sestavil vyšetřovací výbor k prozkoumání podivných změn ve WHO (Světové zdravotnické organisaci). Tento spolek zrušil dvě spolehlivá měřítka, která slouží k posouzení šíření chorob (morbidita a mortalita), a potažmo pozměnil třetí měřítko (rychlost šíření) tak, že bylo najednou zcela nesmyslné.

Výsledek: lékařští odborníci WHO, kteří ty změny navrhli, právě obdrželi (a také pochopitelně přijali) výnosné nabídky od výrobců léčiv. To všechno se stalo v době, kdy se na jevišti objevily tzv. prasečí chřipka, ptačí chřipka, virusy SARS a H1N1. Zrovna tyhle podniky se tenkrát snažily prosadit za zázračné prostředky právě svoje lektvary. Ve Wikipedii to začalo tím, že Dr. Wodarg je popíračem Covidu-19. Výraz popírač (denier), který je v dnešních souvislostech skandálně urážlivý, přišel autorům asi za trochu moc výbušný. V každém případě, po čase zmizel. Zbytek hesla zůstává pro Wikipedii (a její uživatele) článkem víry: názory Dr. Wodarga odporují tzv. přijaté vědě.

Poznámka stranou: hlavním rysem vědy je, nebo by mělo být, že se neustále vyvíjí. To, co bylo včera doktrínou, vzbuzuje dnes otazníky, a bude zítra matnou vzpomínkou. Konec poznámky stranou.

Tím se dostáváme k hlavní potíži: nejrůznější ověřovatelé (fact-checkers) počínaje Snopesem až k nejrůznějším společenským sítím (social media) považují Wikipedii za pramen pravdy. Kdybyste si ověřili pověst ověřovatelů, kdyby jejich dopad nebyl tak drtivý, byli by snad všichni k smíchu. Vysokoškoláci, většinou začínající, a převážně v tzv. humanitárních oborech (jak může žáček tzv. genderových studií posuzovat podnební změny?). Nebo lidé, kteří bývali zaměstnáni u novin, a nikdy jim nikdo neškrtl ani slůvko z cenzurních důvodů jenom proto, že si v životě nevšimli (a tudíž je ani nepopsali) nepohodlných skutečností, i kdyby jim ty skutečnosti říkaly: tady jsem, popiš mne.

Ano, jsou ještě dnes učitelé, kteří nechají žáka za použití Wikipedie co svého zdroje propadnout. Ale je jich čím dál tím méně. Takže jsme oběhli celý kruh. Wikipedii řídí banda zpropadených lhářů a, bohužel, zbytku světa dosud nedošlo, že král je nahý.

Pro ty, kteří nevěří, že dovedu přeložit do češtiny co jsem původně napsal anglicky.