Karel Januška: Opojení mocí

17.04.2020 21:09 | Zprávy

Sametovou revolucí se republika snažila dostat mezi státy, které si právem říkají demokratické. Dosud se to zákonodárcům nepodařilo. Moc soudní nepřijala zásady demokracie.

Karel Januška: Opojení mocí
Foto: FB Karel Januška
Popisek: Karel Januška

Moc soudní zůstala podřízená lobistickým skupinám v zákonodárném sboru. Primární spor byl mezi názory prezidentů Klause a Zemana. Moc soudní nechali v rukách totalitních soudců. Vysoké školy právnického směru vychovávaly a patrně stále vychovávají absolventy, kteří mají kvalifikaci "občana s právnickým vzděláním". Nechápu, jak profesor filozofie může dělat předsedu politické strany, které je lhostejné porušování základních občanských práv. Pravda by měla být i pro filozofii základním parametrem výuky. Že jsou základní občanská práva porušovaná potvrzuje i Ústavní soud.

Demoktratický stát je založený na třech pilířích. Moci výkonné, moci zákonodárné a moci soudní. V demokracii mají občané rovná práva. Revoluce, nebo historický vývoj způsobují, že v mnoha zemích jsou principy právního státu porušované. K moci se dostávají jednotlivci, nebo skupiny občanů, kteří si přisvojí moc, která jim nepřísluší. Pravda je jediným kriteriem, o kterém moc soudní rozhoduje. Bez ohledu na pravo - levé vlády. Víc než dvě tisíciletí je to známé všem soudcům a filozofům v demokratických státech.

Jak posuzovat nebezpečí koronaviru navrhli dva odborníci. Pan Primula a pan Dušek. Vláda navrhla přijmout řešení p. Primuly. Občanům přikázala, co všechno nesmí činit. Národohospodářské ztráty byly pro vládu bezvýznamné. Pan Dušek navrhoval posečkat s unáhlenými soudy o nebezpečí koronaviru.

V současnosti vláda jedná v přímém rozporu se svým prvotním postojem. Postupně "uvolňuje" některá nařízení. Přitom je víc než pravděpodobné, že přijatá opatření byla zbytečná.

Následující schůze zákonodárného sboru by se měly věnovat tomu, aby výsledky sametové revoluce byly uplatňované i v justici. V první řadě je třeba ukončit činnost šmejdů a lichvářů. To může vláda zvládnout svým nařízením. Má k tomu veškeré prostředky. Stačí stanovit maximální procentní výši úrokú, kterou může poskytovatel požadovat.

Parlament by měl důrazně připomenout soudcům, na jakých základech spočívá jejich rozhodování Třeba takto:

§ 1. Hierarchické uspořádání lidského poznání a právních norem tvoří zákon, podle kterého soudci rozhodují. Jsou to:
(1) Zákony přírodních věd, matematiky, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,
(2) Ústava, Listina základních občanských práv a svobod, (3) nařízení a doporučení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (EU, NATO), (4) zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů, (5) nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.

§ 2. O vazebním zadržení občana rozhoduje soudce, který se stává jeho zákonným soudcem.

§ 3. V soudním řízení musí soud vyhodnotit každý předložený důkaz.

§ 4. Soudnictví je dvoustupňové. Každý spor má nárok na dva zákonné soudce, případně rozhodnutí dovolacího soudu.

§ 5. Státní úředníci plní cíle, které si současná vláda stanovila. Vedoucí státních úřadů jsou za to zodpovědní.

§ 6. Lichva je trestný čin. Parlament stanoví podmínky, kdy se půjčka stává lichvou.

Ekonomická budoucnost národa je v rukách současného Parlamentu.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

17. listopad

Dobrý večer, pane Zdechovský, chci se zeptat, jak se díváte na prohlášení našeho vrcholného politika, cituji: Ne každý názor musíme respektovat a ne každý názor je stejně "hodnotný"? 35 let po revoluci je schopen toto říci do rozhovoru nás premiér? Opravdu? Svůj názor raději vyjadřovat nebudu, ale ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Dvanáct chromých pomocníčků

13:57 Zbyněk Fiala: Dvanáct chromých pomocníčků

Dostupnost bydlení byla dalším tématem myšlenkové smrště Národní ekonomické rady vlády.