Karol Hrádela: Nerozumím tomu, že stávající vedení ČSSD i KSČM nedalo své funkce k dispozici

27.10.2017 10:40 | Zprávy

Poslanecké volby z hlediska ekonomických přínosů s přihlédnutím k termínu zvolení stávajících předsedů politických stran a hnutí

Karol Hrádela: Nerozumím tomu, že stávající vedení ČSSD i KSČM nedalo své funkce k dispozici
Foto: Facebook Karola Hrádely
Popisek: Karol Hrádela

Výsledky voleb se dají analyzovat různými způsoby. Přestože lze mít k následujícímu srovnání řadu výhrad, jeden z nejlepších způsobů je posouzení výsledků voleb z hlediska dopadů voleb na ekonomiku politických stran za jejich jednotlivých předsedů a jejich vedení. Lze tak zjistit, zda politika toho kterého vedení byla či je pro stranu přínosem, zda se projevovala neutrálně či nasměrovala perspektivu strany tzv. do kytiček, ke kterým budou chodit pozůstalí vzpomínat na zašlé časy a říkat si zde, jak je osud nespravedlivý. S dosti vysokou pravděpodobností toto čeká české parlamentní tzv. levicové strany. Jejich členové se nedokáží či možná bojí pohlédnout pravdě do očí a postavit se proti dlouhodobému negativnímu trendu v hospodaření stran, který může vést i k tomu, že za krátko tito strany nemusí být ani zvolené do parlamentu. Chování řady jejich funkcionářů mi připomíná více než pštrosa schovávajícího hlavu do písku tanečníky tančící na Titaniku v době, kdy se loď potápěla, či osoby řídící se heslem: Po nás potopa, případně Proč si pálit prsty.

Nerozumím tomu, že stávající vedení ČSSD i KSČM nedalo své funkce k dispozici, že se razantní řešení odkládá na dobu, kdy již možná bude zbytečné cokoliv dělat… Pojďme k číslům.

K posouzení ekonomického přínosu jsem zohlednil, co přináší výsledek voleb pro financování politických stran, tj. příjmy stran dle § 17 odstavce 8 písmeno a, b) zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, tj. zohledňoval jsem pouze a) příspěvek ze státního rozpočtu České republiky na úhradu volebních nákladů, a b) příspěvek ze státního rozpočtu České republiky na činnost strany a hnutí (dále jen "příspěvek na činnost").

Politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která ve volbách získala nejméně 1,5 procenta z celkového počtu platných hlasů, bude za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu uhrazeno 100 Kč jako příspěvek na úhradu volebních nákladů dle § 85 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky.

Příspěvek na činnost upravuje zákon o sdružování v politických stranách a v politických hnutích v § 20. Zahrnuje stálý příspěvek a příspěvek na mandát.

Stálý příspěvek činí ročně 6 000 000 Kč pro stranu a hnutí, které získaly v posledních volbách do Poslanecké sněmovny 3 % hlasů. Za každých dalších i započatých 0,1 % hlasů obdrží strana a hnutí ročně 200 000 Kč. Obdrží-li strana a hnutí více než 5 % hlasů, příspěvek se dále nezvyšuje. Maximální roční příspěvek tak je 10 milionů (6 mil. +20x200 000,-Kč), tj. za funkční období 40 000 000, --Kč.

Příspěvek na mandát poslance činí ročně 900 000 Kč, tj. za funkční období 3 600 000 Kč.

Pro potřeby porovnání předpokládám, že funkční období poslanců nebude zkrácené a bude trvat celé 4 roky. Z uvedeného vyplývá, že stálý roční příspěvek násobím pro potřeby porovnání celou délkou funkčního období, tj. 4 roky, takže maximálně za funkční období odpovídá příspěvek 40 000 000, --Kč.

Stávající způsob výpočtu příspěvků je pak aplikován na vyhodnocení i minulých voleb. Výše příspěvků politickým stranám a hnutím se vyvíjí v čase a roste. V době zvolení jednotlivých předsedů byl rozdílný způsob výpočtu příspěvků státu. Pokud bych vycházel z výše základů platných v době zvolení předsedy, nebylo by dosti dobře možné korektní vyhodnocení provést. Pro potřeby porovnání proto vycházím z varianty, že v době, kdy byl předseda zvolen, se příspěvky vypočítávaly tak, jako se vypočítávají nyní, přestože to není samozřejmě pravda. Uplatnění tohoto principu však umožní posoudit ekonomické výsledky stran za jejich jednotlivých předsedů a vedení. Pokud bych vycházel z dřívějších způsobů výpočtu, fakticky bych zakrýval vývoj volební ekonomiky, což by se projevilo později důrazněji, než nyní vypadá.

Úspěšná strana ve volbách získala nárok na:
a) Příspěvek 100 Kč za hlas (pouze u voleb)
b) Stálý příspěvek v závislosti na výsledku voleb (od 6 do 10 mil. ročně)
c) Příspěvek za mandát (900 000 ročně)

Některé strany nemusely získat všechny tři příspěvky, ale pouze jeden či dva, některé nemusely od státu získat nic. To se projevilo například u Zelených, kteří v letošních volbách nezískali žádný příspěvek, byť měli v minulosti při nástupu stávajícího předsedy příspěvky dva, či u Svobodných, kteří získali pouze jeden příspěvek v letošních volbách. S ohledem na skutečnost, že se odhadovalo, že by Svobodní a Zelení mohli být zvolení, uvádí se údaje i o těchto dvou „neparlamentních“ stranách.

Nezohledňují se další příjmy, které mohou strany mít a které s výsledky voleb souvisí někdy jen velmi málo: členské příspěvky a dary mohou souviset s volebními výsledky, či téměř vůbec jako dědictví a bezúplatná plnění, příjmy z nájmu, pachtu a zcizení movitého a nemovitého majetku, úroky z vkladů, příjmy vznikající z účasti na podnikání jiných právnických osob, v nichž mohou v mezeném rozsahu strany působit, příjmy z pořádání tombol, kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí, zápůjčky a úvěry poskytnuté bankou, platební institucí nebo institucí elektronických peněz nebo pobočkou zahraniční banky, platební instituce nebo instituce elektronických peněz na území České republiky.

Porovnávají se ekonomické výsledky z období bezprostředně předcházejícímu zvolení stávajícího předsedy a z nynějšího období. Specifika jsou u stran, které vznikly a kdy stávající předseda je prvním předsedou. V předchozím období je pak uvedena nula. U TOP 09 a STAN by bylo správné sečítat jejich výsledky, když v končícím období byly jejich poslanci zvoleni na společné kandidátce. Pokud by se sečetly hlasy pro tito dva subjekty, tak by nyní byla ztráta v počtu hlasů pouze 65 389, přesto předseda TOP 09 odstupuje. Předseda Bartoš byl zvolen opakovaně, když u něj byla jistá přestávka ve výkonu funkce. Předseda Sobotka odstoupil nedlouho před volbami, ale zůstal předsedou vlády za ČSSD, proto je považován za předsedu ČSSD, když nedošlo k jiné změně ve vedení ČSSD zvoleného spolu s ním.

V zásadě lze konstatovat, že proti období zvolení stávajícího předsedy do funkce strany dosáhly na následující zisk či ztrátu:

strana předseda celkem rozdíl
ANO Babiš 470 811 300 Kč
Piráti Bartoš 173 839 300 Kč
SPD Okamura 173 057 400 Kč
STAN Gazdík 87 815 700 Kč
ODS Fiala 51 278 800 Kč
KDU-ČSL Bělobrádek 47 192 600 Kč
Svobodní Mach 7 922 900 Kč
Zelení Stropnický -41 502 500 Kč
TOP 09 Kalousek -101 154 600 Kč
KSČM Filip -142 555 300 Kč
ČSSD Sobotka -226 292 000 Kč

Z 5 stran s nejhoršími ekonomickými výsledky odstoupili po oznámení špatných výsledků 3 předsedové (Mach, Stropnický, Kalousek), přičemž u neparlamentních Svobodných vývoj ani nebyl ztrátový.

Ve dvou stranách, které by při uplatnění shodné metodiky výpočtu příjmu od státu na základě volebních výsledků měly zdaleka nejhorší ekonomické výsledky, neuvedl žádný z jejich statutárních představitelů, že dává funkci k dispozici, nikdo neodstoupil a nevyvodil osobní odpovědnost.

U komunistů, kde stávající volební příjmy při uplatnění shodné metodiky by činily 48,32% příjmů před nástupem stávajícího předsedy a pouhých 36,59 procenta původního počtu mandátů, chtějí volební výsledky analyzovat. Předseda neodstoupil a představa, že by jej jejich Ústřední výbor dvoutřetinovou většinou hlasů tento pátek odvolal, je pohádkou, které snad ani dítě nevěří.

U ČSSD, kde příjmy při uplatnění jednotné metodik poklesly dokonce na 36,64% a počet mandátů odpovídá 36,64 % původního počtu mandátů, chtějí vše projednat na dubnovém sjezdu. Pohodu kazí několik radikálů, kteří chtějí vše projednat již v únoru. Skutečně to lze považovat za adekvátní řešení vážné situace? Nezahanbují Mach (zejména), Stropnický a Kalousek levicové politiky a nenaznačují, že jim na rozdíl od levicových politiků se o teplá místečka tak nejedná?

Pro kontrolu výše uvedených výpočtů si každý může zpracovat tabulku z údajů Českého statistického úřadu. Jedinou odchylkou v níže uvedených číslech, o které vím, jsou výsledky v procentech v letošních volbách, kdy se v některých případech v řádu setiny procenta výsledky odlišují. ČSU propočítává procenta ze všech hlasů. Já vycházím z počtu platných hlasů. Odchylka je však skutečně minimální.

V jednotlivých odrážkách je nejprve uveden název strany, jméno předsedy, kdy byl zvolen, kdy byl první den předchozích parlamentních voleb, jakého celkového počtu hlasů v nich subjekt dosáhl, jak velké procento to bylo ze všech hlasů, kolik mandátů získal, pak je uvedena částka 100 Kč jako částka za jeden odevzdaný hlas, pokud subjekt dostal alespoň 1,5% všech hlasů, pak následuje částka, kterou subjekt by dostal za hlasy ve volbách předcházejících zvolení stávajícího předsedy, pokud by se vycházelo z nynější částky za jeden hlas, pak následuje výše stálého příspěvku, pokud subjekt dosáhl alespoň 3 procent hlasů, která vychází ze stávající úpravy, pak je uvedena výše příspěvku za mandát dle nynější úpravy, následuje celková částka za mandáty předcházející zvolení stávajícího předsedy dle nynější úpravy a za ní souhrnná částka příjmu strany dosažená ve volbách předcházejících zvolení stávajícího předsedy dle stávající úpravy.

Následují údaje o nyní dosaženém počtu hlasů, údaj o procentech představovaných těmito hlasy, o počtu dosažených mandátů, dále výše příspěvku za hlasy, následovaná výší stálého příspěvku, pak je částka za mandáty nyní a celková dosažená částka za tito volby.

Pak již následují porovnávací údaje, kdy je nejdřív uveden rozdíl v počtu dosažených hlasů, procentuální rozdíl v počtu dosažených hlasů, pak je uvedeno, kolika procentům odpovídá stávající počet hlasů z původního počtu hlasů, pokud lze procentuálně určit, jinak je údaj proškrtnut, pak je rozdíl v počtu mandátů, následuje kolika procentům odpovídá stávající počet mandátů z původního počtu mandátů, pokud lze určit, jinak je údaj proškrtnut, dále je uvedena výše rozdílu v příspěvku za hlasy vypočtená dle stávající úpravy, následuje rozdíl ve výši stálého příspěvku dle stávající úpravy, pak rozdíl v příspěvku za mandáty dle stávající úpravy, celkový rozdíl dle stávající úpravy a dále, pokud lze určit, kolik procent odpovídá stávající dosažená částka k částce dosažené před zvolením stávajícího předsedy. Posledním údajem pak je, jak stávající předseda reaguje na výsledky voleb.

ANO Babiš 01.08.2012 28.05.2010 0 0,00% 0 100 0 0 Kč 3 600 000 Kč 0 Kč 0 Kč 1 500 113 29,64% 78 150 011 300 Kč 40 000 000 Kč 280 800 000 Kč 470 811 300 Kč 1 500 113 29,64% - 78 - 150 011 300 Kč 40 000 000 Kč 280 800 000 Kč 470 811 300 Kč - setrvává

Piráti Bartoš 24.10.2009 02.06.2006 0 0,00% 0 100 0 0 Kč 3 600 000 Kč 0 Kč 0 Kč 546 393 10,80% 22 54 639 300 Kč 40 000 000 Kč 79 200 000 Kč 173 839 300 Kč 546 393 10,80% - 22 - 54 639 300 Kč 40 000 000 Kč 79 200 000 Kč 173 839 300 Kč - setrvává

SPD Okamura 04.08.2015 25.10.2013 0 0,00% 0 100 0 0 Kč 3 600 000 Kč 0 Kč 0 Kč 538 574 10,64% 22 53 857 400 Kč 40 000 000 Kč 79 200 000 Kč 173 057 400 Kč 538 574 10,64% - 22 - 53 857 400 Kč 40 000 000 Kč 79 200 000 Kč 173 057 400 Kč - setrvává

STAN Gazdík 16.04.2016 25.10.2013 0 0,00% 0 100 0 0 Kč 3 600 000 Kč 0 Kč 0 Kč 262 157 5,18% 6 26 215 700 Kč 40 000 000 Kč 21 600 000 Kč 87 815 700 Kč 262 157 5,18% - 6 - 26 215 700 Kč 40 000 000 Kč 21 600 000 Kč 87 815 700 Kč - setrvává

ODS Fiala 18.01.2014 25.10.2013 384 174 7,72% 16 100 38 417 400 40 000 000 Kč 3 600 000 Kč 57 600 000 Kč 136 017 400 Kč 572 962 11,32% 25 57 296 200 Kč 40 000 000 Kč 90 000 000 Kč 187 296 200 Kč 188 788 3,60% 149,14% 9 156,25% 18 878 800 Kč 0 Kč 32 400 000 Kč 51 278 800 Kč 137,70% setrvává

KDU-ČSL Bělobrádek 20.11.2010 28.05.2010 229 717 4,39% 0 100 22 971 700 35 200 000 Kč 3 600 000 Kč 0 Kč 58 171 700 Kč 293 643 5,80% 10 29 364 300 Kč 40 000 000 Kč 36 000 000 Kč 105 364 300 Kč 63 926 1,41% 127,83% 10 - 6 392 600 Kč 4 800 000 Kč 36 000 000 Kč 47 192 600 Kč 181,13% setrvává

Svobodní Mach 14.02.2009 02.06.2006 0 0,00% 0 100 0 0 Kč 3 600 000 Kč 0 Kč 0 Kč 79 229 1,57% 0 7 922 900 Kč 0 Kč 0 Kč 7 922 900 Kč 79 229 1,57% - 0 - 7 922 900 Kč 0 Kč 0 Kč 7 922 900 Kč - odstoupil

Zelení Stropnický 23.01.2016 25.10.2013 159 025 3,19% 0 100 15 902 500 25 600 000 Kč 3 600 000 Kč 0 Kč 41 502 500 Kč 74 335 1,47% 0 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč -84 690 -1,72% 46,74% 0 - -15 902 500 Kč -25 600 000 Kč 0 Kč -41 502 500 Kč 0,00% odstoupil

TOP 09 Kalousek 29.11.2015 25.10.2013 596 357 11,99% 26 100 59 635 700 40 000 000 Kč 3 600 000 Kč 93 600 000 Kč 193 235 700 Kč 268 811 5,31% 7 26 881 100 Kč 40 000 000 Kč 25 200 000 Kč 92 081 100 Kč -327 546 -6,68% 45,08% -19 26,92% -32 754 600 Kč 0 Kč -68 400 000 Kč -101 154 600 Kč 47,65% odstupuje

KSČM Filip 01.10.2005 14.06.2002 882 653 18,51% 41 100 88 265 300 40 000 000 Kč 3 600 000 Kč 147 600 000 Kč 275 865 300 Kč 393 100 7,77% 15 39 310 000 Kč 40 000 000 Kč 54 000 000 Kč 133 310 000 Kč -489 553 -10,74% 44,54% -26 36,59% -48 955 300 Kč 0 Kč -93 600 000 Kč -142 555 300 Kč 48,32% setrvává

ČSSD Sobotka 18.03.2011 28.05.2010 1 155 267 22,08% 56 100 115 526 700 40 000 000 Kč 3 600 000 Kč 201 600 000 Kč 357 126 700 Kč 368 347 7,28% 15 36 834 700 Kč 40 000 000 Kč 54 000 000 Kč 130 834 700 Kč -786 920 -14,80% 31,88% -41 26,79% -78 692 000 Kč 0 Kč -147 600 000 Kč -226 292 000 Kč 36,64% čeká se na sjezd

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

17. listopad

Dobrý večer, pane Zdechovský, chci se zeptat, jak se díváte na prohlášení našeho vrcholného politika, cituji: Ne každý názor musíme respektovat a ne každý názor je stejně "hodnotný"? 35 let po revoluci je schopen toto říci do rozhovoru nás premiér? Opravdu? Svůj názor raději vyjadřovat nebudu, ale ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Dvanáct chromých pomocníčků

13:57 Zbyněk Fiala: Dvanáct chromých pomocníčků

Dostupnost bydlení byla dalším tématem myšlenkové smrště Národní ekonomické rady vlády.