Mimo jiné tam zaznělo: „Možná takovým neformálním motem českého předsednictví by mohlo být: Tichá voda břehy mele." Nevím, proč mi naskočilo: Tichá voda břehy mele, svoji zemi podemele.

Pro údiv nad radostí našich politiků se stačí připomenout vysoký státní dluh, přestože není epidemie a nerealizují se urychleně opatření pro ochranu života českých občanů. Nebudují se kryty pro obyvatele, zatímco například Švýcarsko je připravené na (atomovou) válku. Jen v Alpách najdete na 300 000 bunkrů a krytů, ve městech má řada obytných domů i svůj vlastní atomový kryt. V Praze jsme na tom relativně dobře. Může přežít v případě úspěchu až cca každý čtvrtý obyvatel, jinde jsou na tom často podstatně hůře.

Počet stálých úkrytů na území hl. města Prahy je přibližně 750. Kapacita těchto stálých úkrytů je přibližně 147 000 osob. Kapacita Strahovského tunelu je 15 000 osob. Ochranný systém metra je schopný pojmout 332 080 osob. V loňském roce v Praze žilo přes 1 275 000. V krytech se tak schová 37,96 % obyvatel. Pokud však zohledníme i dojíždějící, studenty atd., je číslo odpovídají jedné čtvrtině teoreticky přeživších v případě konfliktu dosti reálné.

Místo ochrany občanů naše vláda podporuje výdaje do zahraničí, zatěžuje naše děti i nás například  převzetím ručení za půjčku Ukrajině, chce utrácet za zbraně, které možná ochrání někoho, ale nás ne, když již nebudeme atd. Prostě Praha se moc raduje, že cizina jí kraluje. Komu záleží na životě občanů naší vlasti?

Aby nedošlo k mýlce, jsem zásadním odpůrcem jakékoli agrese, ale prostě Praha se moc raduje, že cizina jí kraluje. Stejně tak jako  konflikt na Ukrajině se mi příčí (i když jde o nesouměřitelné věci), tak mi vadí, že nevím, komu záleží na životě občanů naší vlasti... Ať žije nerozborné přátelství s…