Klaus: Proč jsem odmítl podepsat tzv. benefity

22.03.2010 21:59 | Zprávy

Odůvodnění vrácení novely zákona o dani z přidané hodnoty.

Klaus: Proč jsem odmítl podepsat tzv. benefity

Vážený pane předsedo, využívám své pravomoci dané čl. 50 Ústavy České republiky a vracím Poslanecké sněmovně zákon ze dne 9. března 2010, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon vracím z těchto důvodů:

1) Ač se ve veřejnosti vytváří dojem opačný, změnou zákona o dani z přidané hodnoty z prosince loňského roku nedošlo k rušení zaměstnaneckých benefitů. Benefity nikdo formou zákona neruší, pouze se z nich od 1.1.2010 vypočítává daň nikoli z ceny, za kterou si benefity kupují zaměstnanci, ale z ceny obvyklé. Změnou zákona se sledovalo zabránit krácení daně prostřednictvím účelového vyplácení části mzdy ve formě méně zdaněných benefitů. Za pozornost stojí i to, že tato nyní platná změna zákona prošla v prosinci 2010 naším parlamentem jednohlasně: ve sněmovně poměrem 142:0, v Senátu 48:0. Tato změna, přijatá v prosinci loňského roku, byla projednána i s odbory, které tehdy ke změnám zdanění benefitů žádnou námitku nevznesly.

2) Prosincovou změnou zavedený způsob zdanění benefitů, což bylo navíc provedeno v souladu se směrnicí EU (čl. 80 směrnice Rady 2006/112 ES), není v naší zemi něčím novým. Naopak. Zdanění benefitů dle ceny obvyklé platilo po celé období 1992-2004 a nic nenasvědčovalo tomu, že by šlo o stav nenormální či nechtěný. Ke změně došlo až v roce 2004, kdy se benefity začaly zdaňovat ze zvýhodněné ceny, za kterou byly poskytovány zaměstnancům. Zaměstnavatel tak přiznáním benefitů poskytoval zaměstnancům určité přilepšení a zároveň část své produkce mohl zdaňovat ve výši, jakou si sám určil.

3) I když se ve veřejnosti nejvíce diskutují režijní jízdenky, zákon má dopad na zdanění všech benefitů. Benefitů je velké množství různé povahy a záleží na praxi, jak plátci před finančním úřadem obhájí tzv. cenu obvyklou. Jde o úpravu, jejíž dopad na příjmy státního rozpočtu není možné předem přesně vypočítat. Z toho plyne dnešní spor o velikost výpadku příjmů státního rozpočtu. Negativní dopad pro příjmy rozpočtu může být v řádech několika desítek milionů až jedné miliardy.

4) Rychlost, s jakou byla změna zákona navrhnuta, musí vzbuzovat podezření. Po pouhých dvou měsících platnosti změněného zákona přišla jeho další novela, aniž by byly známy dopady a důsledky provedených změn. Novelu předložila stejná vláda, která předkládala i zákon, který má tato novela měnit. Zákon byl projednáván urychleně pod tlakem odborářské zájmové skupiny. Mezi předložením zákona a přehlasováním Senátu Poslaneckou sněmovnou uplynulo jen osm pracovních dnů. Evidentně šlo o zneužití institutu tzv. legislativní nouze.

5) Novela má podporu určité skupiny zaměstnanců i zaměstnavatelů, neboť jim má přidat z veřejných rozpočtů. Je však nespravedlivá, protože vede k tomu, že třetí osoby - daňoví poplatníci - připlácejí jedné skupině zaměstnanců na zaměstnanecké benefity domluvené výhradně mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

Z těchto důvodů jsem se rozhodl novelu vrátit Poslanecké sněmovně s nadějí, že se tentokráte bude tomuto problému věnovat důkladněji.

Dnes se stalo: Klaus vetoval "odborářskou" novelu o benefitech

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: klaus.cz

Co myslíte, že bude nyní s Ukrajinou?

Trump přeci dávno deklaroval, že pomoc Ukrajině omezí. Myslíte, že má Ukrajina bez USA šanci Putinovi vzdorovat? Že EU dokáže pomoc ze strany USA nahradit? Podle mě je toto začátek konce Ukrajiny-bohužel. PS: Myslíte, že se Trupmovi podaří konflikt ukončit, čímž se před volbami chvástal? A proč se o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Dvanáct chromých pomocníčků

13:57 Zbyněk Fiala: Dvanáct chromých pomocníčků

Dostupnost bydlení byla dalším tématem myšlenkové smrště Národní ekonomické rady vlády.