Naopak proti vládě stojí kromě ČSSD a KSČM ještě zbytek klubu VV, Jiří Paroubek, Jaroslav Škárka, Jiří Šlégr, Kristýna Kočí a Vít Bárta. Tiskový mluvčí sdružení Kamil Gregor k tomu dodává: „Vládní strany ODS a TOP 09 prakticky vždy hlasují proti ČSSD a KSČM. Nás zajímá, jak se chovají poslanci Věcí veřejných, skupina okolo Karolíny Peake a množství nezařazených, jako je Vít Bárta nebo Pavel Bém. Z naší analýzy je vidět, s kolika hlasy může nyní vláda reálně počítat.“

„Když Petr Nečas v dubnu žádal o důvěru, hlasovali tři poslanci Věcí veřejných proti svému klubu a ‚podrželi‘ vládu. Je zajímavé, že nyní dva z nich (Otto Chaloupka a Miroslav Petráň) hlasují společně s opozicí, zatímco Milan Šťovíček dál podporuje Nečasovu vládu,“ říká Kamil Gregor.

„Zejména bývalí poslanci vládní koalice se dušovali, že se budou před každým hlasováním rozhodovat podle kvality návrhu, zda podpoří vládu či opozici. Ukazuje se ale, že to tak docela neplatí. Každý z nezařazených poslanců totiž hlasuje téměř pokaždé stejně – buď s vládou, nebo s opozicí,“ uzavírá Kamil Gregor.

Při hlasování o nedůvěře potřebuje opozice ke svržení vlády nejméně 101 hlasů. Stačí tedy, aby se poslanec hlasování neúčastnil, a fakticky podpoří vládu. Je zajímavé, že nepřítomnost stíhaného poslance Davida Ratha tedy pokus opozice ztěžuje. Kdyby se Rath svého mandátu vzdal, mohl místo něj proti vládě hlasovat náhradník za ČSSD.

Analytici sdružení KohoVolit.eu prošli všechna hlasování za poslední tři schůze a vytřídili z nich pouze ta skutečně klíčová, například o majetkovém vyrovnání s církvemi, o důchodovém pojištění nebo o zákoníku práce.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.