Kniha renomovaného autora Jana Žáčka 10 hvězd, jak podtitul napovídá, je skutečně pozoruhodným příběhem deseti synagog v deseti českých a moravských městech, jen namátkou jmenuji synagogu v Jičíně, Krnově, Mikulově, Plzni i Úštěku a dalších místech. Autor se vydal na cestu a podrobně ve svém díle zmapoval nově zrekonstruované synagogy, jejichž původní technický stav byl žalostný a hrozil jejich zánik. Jan Žáček hned v úvodu píše, že především díky hluboce věřícímu římskému katolíkovi, panu architektu Janu Soukupovi, který v rámci projektu Deset hvězd se významně podílel na renovaci židovských synagog, a já už jen dodávám, že jim vrátil jejich původní sloh i krásu. Pro úplnost snad ještě, že Jan Soukup zachraňuje i katolické památky, neboť smyslem jeho života je – být užitečný a pomáhat lidem a památkám. Autor knihy i pan architekt jsou si nepochybně silně vědomi, že budoucnost neexistuje bez minulosti, vědomí stále vzácnější, o to více zaslouží náš obdiv a uznání.

Žáček však nepopisuje jen historii a průběh restaurátorských prací, ale připomíná i významné židovské osobnosti, které v daném místě žily. A v krátké glose Smutné konce, doprovázející každou kapitolu, nezapomněl ani na tragický osud židovských obcí za nacistické okupace, např. v jičínské synagoze byla bohoslužba ukončena na podzim 1941, židovská obec byla zrušena v roce 1942 a sedmdesát sedm jejích členů bylo zavražděno v Osvětimi i dalších vyhlazovacích táborech. Budova synagogy zažila mnohé, včetně požáru v roce 1840, o této chmurné události vypráví zlomek hebrejského rukopisu, který byl nalezen na synagogální půdě, jak se čtenář v knize dočte. V prvním patře budovy je hlavní expozice, vlastně knihovna, kde lze najít i rozbory tvorby židovských spisovatelů i kritiků. A návštěvník zde může posedět i v kavárně, neodmyslitelné součásti společenského života, která svým esprit navozuje atmosféru 19. a 20. století; elegantní interiér připomíná i židovské novináře, kteří působili v českých zemích a jistě chodívali do kavárny, aby zde diskutovali o politice a literatuře. Kavárenský interiér připomíná Balzakův výrok, že kavárny jsou salony demokracie.

Zato v plzeňské synagoze, při jejímž dokončení 8. dubna 1859 se konala velká slavnost, při které zazněla i hymna. Škoda jen, že se nedochovaly vzácné varhany od C. L. Edenhovera z Regenu, které zde byly umístěny o deset let později. Z Plzně také pocházel, jak autor píše, advokát Jindřich Kohn (1874-1935), spoluzakladatel Realistické strany a člen Masarykovy sociologické společnosti, který dosáhl i jiných významných míst na evropské úrovni.

Jan Žáček ve své knize 10 hvězd cituje i četná přísloví a humor zobecňující dlouholeté židovské zkušenosti, a proto je stále živý, poučný i zábavný. Knihu uzavírá kapitola Něco na vysvětlenou obsahující pojmy, které nepochybně patří ke kulturnímu povědomí, závěrem cituji alespoň výrazy „geniza“, „gemara“ nebo „midraš“.

Za tuto publikaci patří uznání všem, kteří přispěli k jejímu vydání, zejména pak Olympii, která ji vydala i s překvapivě krásnou dokumentární přílohou.

(Jan Žáček, 10 hvězd, příběh deseti synagog na území České republiky, Olympia, 2018)