Libor Dvořák: Potlesků bylo dost, ale byly rozpačité

07.12.2014 7:30 | Zprávy

Čekali jsme strukturální reformy, hučeli temně někteří významní ekonomičtí hodnostáři a velcí podnikatelé, když se skutečně nedočkali a slyšeli jen povšechné řeči o nutnosti nechat hlavně malý a střední ruský byznys volně vydechnout, či když prezident mluvil o „amnestii pro vracející se ruský kapitál“.

Libor Dvořák: Potlesků bylo dost, ale byly rozpačité
Foto: kremlin.ru
Popisek: Vladimir Putin

Bylo to možná nadějeplné, ale bylo toho málo a nemělo to řád. Jeden ruský velkoprůmyslník v rozhovoru pro list Vedomosti s tím, že nebude jmenován, doslova řekl: „Mám pocit, jako bychom prezident a já žili každý v jiné zemi. Nevím, asi něčemu nerozumím…“

Západní média rovnou upozornila na to, že konečnou variantu textu si Putin tradičně, často na poslední chvíli, upravuje sám, a že to není bilance skládaná zákonodárcům, ale spíš skoro panovnická proklamace.

Mnozí glosátoři věnovali pozornost i tomu, že ruský prezident začínal Krymem a zahraniční politikou, což se při této příležitosti obvykle nestává. Obzvlášť zjitřeně svět naslouchal Putinovým periodám o vnějším nepříteli. 

Ruská služba BBC ve své sbírce světových komentářů akcentovala především fakt, že Putin mluvil o tom, jak nemoudré je snažit se Rusko k něčemu přimět silou.

Komentátor Wall Street Journalu upozorňuje zase na to, že představa jakéhosi silového deptání Ruska zřejmě vězí jen v hlavě ruského prezidenta a jemu podobných, jichž v Rusku jistě taky není málo, protože normální západní politik či stratég, jakkoli by si třeba přál Rusko politicky marginalizovat, by se v žádném případě nepouštěl do otevřeného konfliktu s mocností, která má k dispozici na 1800 jaderných pum a hlavic.

Našli se přirozeně tací ruští vlastenci, kteří Vladimira Vladimiroviče vyloženě velebili – včetně představitelů Ruské pravoslavné církve a dokonce některých oligarchů, kteří mají ke Kremlu blízko – bez ohledu na to, že klasická ruská oligarchie z 90. let minulého století, žije za Putinovy vlády v trvalém napětí.

Vystoupení bylo jistě dynamické a sebevědomé, prostě takové, jak jsme u Putina zvyklí. Na druhé straně si však nelze nepovšimnout, že bylo poznamenáno i dobře skrývanou nervozitou, svědčící o tom, že ruský prezident ví, po jak tenkém ledě se pohybuje. 

Jeden britský komentátor to popsal takto: „Nejspíš musí vědět, že se ve vztahu ke Krymu a východní Ukrajině dopustil velkého omylu. A stejně tak musí vědět, že se k němu nikdy nemůže přiznat.“ 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Český rozhlas

Mgr. Ondřej Kolář byl položen dotaz

Jak přesně si to vyvlastnění představujete?

A byť je to mířeno proti Rusům, není paradox, že přesně tohle dělali oni? Fakt myslíte, že je to demokratický nástroj?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jaroslav Pelc: Jaroslav Vodička – sjednotitel a rozmnožitel levice?

12:16 Jaroslav Pelc: Jaroslav Vodička – sjednotitel a rozmnožitel levice?

Český svaz bojovníků za svobodu byl politicky a hospodářsky destruován svým vedením v čele s ing. Ja…