Od cesty do Číny v roli přehorlivého obchodního zástupce českých firem, a především tou s Krtečkem, přes nepokryté vyjádření sympatií k Putinovu Rusku, až po arogantní zlehčování brutálního policejního zásahu na Národní třídě způsobem, který si nezadal s tím, jak před čtvrt stoletím komentovali tuto událost komunističtí funkcionáři v ještě znormalizované československé televizi.

Kdyby na Kavčích Horách vytáhli tehdejší Televizní noviny z archivu, musel by to být na Youtube přímo hit.

V pondělí na pražském Albertově tak prezident sklidil jen to, co zasel. A že si k tomu přizval jako svědky prezidenty okolních zemí, je jeho věc. Jeho ostuda. Že mu veřejné vystoupení jen tak projde v situaci, kdy jsou ulice plné jeho demonstrujících odpůrců, přece nemohl čekat.

Zásadní otázka ovšem je, proč to Miloš Zeman všechno dělá. Lidé, kteří ho dobře znají, varují, že za tím není ani nemoc, ani sešlost jeho životním stylem, a už vůbec ne přesvědčení nebo nerozvážnost. Všechno, co Miloš Zeman dělá, údajně dělá s rozmyslem. Za vším je prý chladná kalkulace.

Je-li tomu tak, pak může být prezidentovým cílem stěží něco jiného než urputná snaha být neustále středem pozornosti. Udávat tón veřejné diskusi. Nedopustit, aby se mluvilo o něčem – nebo, nedej bůh, o někom – jiném.

Jakmile hrozí, že zájem o jeho osobu opadne, vyrukuje okamžitě s novou nehorázností. Své odpůrce tím vytočí, sympatizanty nadchne. Především ale nezmizí ani na den z předních stránek novin a z televizních obrazovek.

Že tím rozděluje společnost, ač slíbil, že ji bude spojovat, mu nevadí, naopak: ví, že pražská „lumpenkavárna“ ho stejně nikdy volit nebude.

Jadrnou mluvou a odklonem od ideálů Listopadu coby intelektuální veteše obsluhuje své publikum, které ho za to miluje. Vždyť přece, jak to stálo 17. listopadu na transparentech jeho sympatizantů na pražském Klárově, prezident konečně „nazývá věci pravými jmény“.

Je bláhové se domnívat, že by se Miloš Zeman po protestech mírnil. Pro jeho sebestředné ego je to živá voda. Smysl by mělo jedině neskákat mu na špek. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.