A že přece jen poněkud inteligentněji se vyjádřila stále ještě nová tvář STANu Farský, když v České televizi prohlásil, že není zas tak padlý na hlavu, aby si myslel, že ruská hrozba jsou dnes stále ještě tanky, ale že zato ví velmi dobře, že jsou jí ruské myšlenky. Snaha Rusů dostat to, co si myslí oni, též do českých hlav. A tady, že prý musíme nasadit vše, co máme, abychom tomu přenosu zabránili. Čili ucpali všechny kanály a škvíry, kterými by se ty ruské myšlenky a ideje mohly do těch českých hlav dostat. V čemž se náramně shodl s názorem onoho už zmíněného pana Koudelky z BISu.

Tohle ovšem mě i mého kamaráda dost zarazilo. Ucpávat kanály a škvíry před cizím to přece byla praxe režimů totalitních, a my přece, jak se nám tluče do hlavy od rána do večera, žijeme v zemi svobodné, a to až tak, že svobodnější nikdy dřív nebyla. Takže proč by se měly ty kanály a škvíry před cizími idejemi ucpávat, když ty ideje naše jsou stokrát a možná i tisíckrát lepší a přesvědčivější, než ty ideje ruské, a v otevřeném souboji s nimi nás nemůže čekat nic jiného než naše slavné vítězství? A navíc půjde takovéto řešení ve slavné naší tradici masarykovské, že bez diskuze není demokracie a že diskutovat se má o všem, a že jen diskuzí lze dojít k správným výsledkům. Nebo jak to kdosi vyjádřil na internetu: „Nepřátelské ideje je třeba vyvracet, a ne s nimi bojovat. Protože ten boj se v dnešním našem „svobodném“ režimu praktikuje tak, že co se mu nehodí do krámu, se zamlčí“.

Jo a abychom ten obraz ještě rozšířili. Natolik je pár lidí tohoto nového establishmentu přece jen upřímných, že nezove už tohle uspořádání demokracií, ale demokracií liberální.

To jen abyste věděli, v čem to dnes vlastně žijeme.

Lubomír Man