Nárok na bezplatné cestování ve vnitrostátní železniční osobní dopravě budou mít od poloviny listopadu děti do 15 let, žáci a studenti denního studia středných a vysokých škol do 26 let, ale i osoby, které dovršily 62 let a všichni pobíratelé důchodů podle zákona o sociálním pojištění.

V první řadě je nezbytné zdůraznit neefektivnost. Současný ministr financí SR Peter Kažimír spolu s Róbertem Ficem pravděpodobně chyběli na úvodních hodinách ekonomie, protože v opačném případě by si jistě byli vědomi faktu, že základní funkce ceny jsou informační, alokační a motivační.

Informační funkce ceny má za úkol signalizovat, že se některý výrobní zdroj stane vzácnějším. Cena má za úkol přenést tuto informaci výrobcům i spotřebitelům. Jak slovenský důchodce zjistí, že by měl místo cestování vlakem využít služby autobusové přepravy?

Funkce motivační je založena na zvýšené motivaci výrobců uspokojit lidské potřeby ve chvíli, kdy dosahují vyšších zisků. A já se ptám, co bude motivovat vlakové přepravce, aby poskytovali kvalitní služby, když z toho nebudou mít žádný benefit?

Alokační funkce spočívá v rozmístění jednotlivých zdrojů mezi odlišné využití tak, aby byly využívané efektivně. Proč by měli mít studenti právě železniční přepravu zadarmo, proč ne autobusovou anebo leteckou, anebo lodní?

Jakkoliv se mohou zdát tyto otázky teoretické, není tomu tak! Hlavním důsledkem situace kdy něco bude takzvaně zadarmo, bude značné snížení kvality poskytovaných služeb. Kdo odliší důchodce jedoucí do nemocnice od bezdomovců v důchodovém věku využívající vlaky jako teplý přístřešek, resp. hotelový pokoj, kde na trase Bratislava - Košice by se vyspali pohodlně 8 hodin. A samozřejmě jsem si vědom toho, že problém s lidmi bez domova je nevyhnutelné řešit, ale je skutečně toto ta efektivní cesta, jak jim zabezpečit střechu nad hlavou? Reálným důsledkem zmíněného opatření bude rušení příměstských autobusových spojů, které se tak stanou najednou nerentabilní. Bratislavský kraj již dokonce oznámil svoje rozhodnutí, že k tomuto kroku jsou nuceni přistoupit a i ostatní chudší kraje budou muset učinit podobné kroky. Je potřeba zdůraznit, že autobusová doprava je právě pro lidi žijící v méně osídlených částech zásadní. Zase se musím ptát, proč zrovna tito občané nemohou jezdit zadarmo?

Používám sice výraz zadarmo, ale musím se přiznat, že tímto drobně klamu. Totiž zadarmo neznamená, že je to opravdu zadarmo. Vlaky zadarmo znamenají jen to, že je nezaplatí cestující u okénka na vlakovém nástupišti. Znamená to, že se na tuto službu poskládají všichni při placení daní. A je toto skutečně sociální?

Je však třeba uznat i silné stránky slovenské vlády. Její vztah k public relations je skutečně pozitivní a marketing na rozdíl od ekonomie má zvládnutý na jedničku. V období, kdy se jednalo ve slovenském parlamentu o železničním balíčku, vláda odklepla i změny v zákoně o dani z příjmu. Odhadované náklady vlaků zadarmo jsou 13 milionů eur, zatímco zvyšování daní z příjmu zatíží slovenské domácnosti podle místopředsedy KDH Miloše Moravčíka o 265 milionů eur (nezapomínejme, že jen tato novela má 86 bodů a komplikovanost slovenského daňového systému ulehčuje jeho obcházení). Jízda vlakem zadarmo pro selektivně vybrané skupiny občanů diskriminuje ostatní cestující, a to, že tento populismus bude zaplacen zvyšováním daní pro všechny, si mnozí bohužel neuvědomují.

Tento materiál je publikován na základě spolupráce mezi ParlamentnímiListy.cz a Národohospodářskou fakultou VŠE.