Při pokusech o formulaci vzdělání jsem došel k názoru, že základním principem systému vzdělávání by měla být etika. Všechny profesní znalosti jsou až sekundární a musí být řízeny morálkou. Nejspíše by měly vyplývat samovolně, bezděčně a samozřejmě z etických principů, které mají být člověku vlastní.

Každá demokratická společnost by měla dělat vše pro to, aby tomu tak bylo. Bohužel, skutečností je přesný opak. Moderní doba zásadně priorizovala poznání vnějšího světa před pokorou k neznámu. Říká se tomu technická revoluce, ale to není revoluce, jen opuštění základních principů morálky.

Věda bez etiky není vědou, jen bezduchým výzkumem. Vědět hodně o našem poznatelném světě je určitě dobře, ale přijmout principy pokory před neznámým a možná neexistujícím Bohem, je daleko důležitější.