Mirko Radušević: Předznamenání srpnového puče v Moskvě

09.03.2021 15:38 | Zprávy

Psal se 9. březen 1991, kdy se před třiceti lety v Bělehradě před parlamentem – skupštinou srotil mnohatisícový dav, který narůstal až z něj byla stotisícová demonstrace lidí. Křičeli hesla proti režimu a takzvanému TV-bastionu státní televize a dožadovali se výměny generálního ředitele televize. Demonstraci organizovala strana Srpski pokret obnove, v jejímž čele dodnes stojí Vuk Dražković a jeho strana byla tehdy největší opoziční silou. Dražković ještě předtím v říjnu 1990 na shromáždění svých příznivců mluví o to, že Jugoslávii hrozí občanská válka, do které ji uvrhne Milošević se svými generály a tajnou policií a federace přestane existovat, když zahraniční síly svrhnou bomby, které zasáhnou Srbsko. Dražkovićova prognóza se opírala o úvahy o připravované vzpouře ruských generálů proti Gorbačovovi, ke které došlo v srpnu 1991. Zprávy o možnosti sovětského puče se v Jugoslávii objevily potom, co se zde připravoval zakládající kongres Komunistické strany Jugoslávie Hnutí pro Jugoslávii, který připravovali generálové Veljko Kadijević, Stevan Mirković a admirál Branko Mamula. Demonstrace 9. března byla po velkém několik hodin trvajícím odporu demonstrujících za pomocí policie, vojska a tanků potlačena a Vuk Drašković byl zatčen. Nicméně den na to studenti vyšli pochodem ze svých kolejí do centra Bělehradu a protesty nejen studentů trvaly několik dní. Dražković byl propuštěn z vězení, ministr vnitra Radmilo Bogdanović podal demisi, vedení televize bylo vyměněno a zakázané vysílání Studia B a B92 bylo obnoveno.

Mirko Radušević: Předznamenání srpnového puče v Moskvě
Foto: Petr Michalů
Popisek: Pomník v Parku Vítězství věnovaný všem obráncům země ruské

Prohra a zbraně do Chorvatska

Zdálo se, že je vyhráno, byl to však velký klam, který se nejen v bývalé Jugoslávii odehrál a  dodnes odehrává všude možně, když vítězství určité skupiny v hlavním městě neznamená vůbec nic. Většinou Srbové od severu na jih křičí „Slobo, Slobo...“ a vzdávají hold Slobodanu Miloševićovi a bělehradské demonstranty považují za zrádce národa. Revoluce, která se odehrála v Bukurešti se v Jugoslávii nekonala, neboť většina Srbů žijících tehdy zde od Alp až po řecké hranice přemýšlela jinak. Za pouhý měsíc od demonstrace dochází v Chorvatsku k bojům a rozjede se krvavá řež trvající devět let až do října roku 2000.

Jsou teorie, kterou zastává zmiňovaný Vuk Dražković, že z Ruska dovezené kalašnikovy bohužel neposloužily revoluci, ale k vyzbrojení paravojenských formací v Chorvatsku. Vuk Drašković na to i dnes vzpomíná: „Věděl jsem o detailech domluvy našich generálů a sovětských stalinistů. Potřebovali jimi kontrolovanou válku a krveprolití v Jugoslávii, a to jen proto, aby jugoslávská moc po moskevském puči přivolala na pomoc Rudou armádu. Hasili by válku, kterou sami zrežírovali a tím by zachránili komunismus.“

Labutí píseň

Šesti set kilometrový marš ruských výsadkářů z Bosny do Kosova na pomoc Srbům a obsazení letiště Slatina v Prištině v červnu roku 1999 bylo již jen labutí písní. Tehdy Slobodan Milošević jakoby nechtěl vědět, že Rusko, má velké dluhy, je v krizi a jakoby nevěděl, že NATO si koupilo Jelcinovo Rusko. Obsazení letiště v Prištině bylo první velkou akcí Vladimir Putin tehdy tajemníka Bezpečnostní rady státu. Podle pramenů, prosazoval odzbrojení Kosovské osvobozenecké armády, snažil se, aby ruští vojáci se stali členy mírových jednotek v Kosovu a Rusko zde mělo svůj sektor. Dnes na to všichni mohou jenom vzpomínat a Rusové natočili o tom film nazvaný „Balkánská hranice“. Pro zajímavost konzultantem při natáčení byl Junus-Bek Jevkurov, bývalý důstojník ruské rozvědky GRU a přímý účastník operace na letišti Slatina, pozdější prezident Republiky Ingušsko. Dnes je náměstkem ruského ministra obrany.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Co tak najednou?

Proč jste z vlády, navíc tak narychlo vyhodil Bartoše? Tehdy jste tvrdil, že je to kvůli zpackané digitalizaci stavebního řízení. Nyní ji ale chválíte. Děkuji za vysvětlení.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: Válka a národní zájem

12:26 Petr Hampl: Válka a národní zájem

Druhý pohled Petra Hampla