Dodnes lidé na následky jaderné havárie umírají. Nikolaj Karpan ve své jedné knize tvrdí, že jich zemřelo kolem půl milionů. Jak jste toto číslo mohl spolehlivě určit?

Existuje mnoho expertů a od nich také řada odhadů a údajů o počtu zemřelých. V červnu 1986 Ministerstvo zdravotnictví SSSR vytvořilo všesvazový registr osob postižených katastrofou a po roce 1991 se stal nástupcem Ruský radiační monitorovací registr. V roce 1993 byl vytvořen Národní radiační monitorovací registr, který zahrnuje černobylské, ale i další oběti radiace. V tomto registru v červenci 2014 bylo uvedeno 702.547 nahlášených obětí ozáření v důsledku černobylské havárie. Zjištěno bylo celkem více než 31 milionů osob s diagnózou nemoci a téměř 450.000 lidí, kteří byli ozáření. Běloruský státní registr uvádí 180 tisíc obětí katastrofy. V roce 2004 byl vytvořen jednotný registr pro Bělorusko a Rusko. V roce 1991 byl rovněž na Ukrajině vytvořen jednotný registr, ale jeho čísla jsou postavená značně „na vodě“. Podle Vědeckého centra radiační medicíny Ukrajiny bylo vlivem katastrofy vystaveno ozáření 4 miliony obyvatel, z toho 643 tisíc dětí. Z toho počtu podle statistik ministerstva zdravotnictví 83 procenta onemocnělo (91,5 procent z přímých účastníků katastrofy). Koncem roku 2005 bylo uvedeno podle statistik 400 tisíc zemřelých. V Národní zprávě 25 let po Černobylu je uvedeno: 2 254 471 ( z toho 260 807 přímých účastníků v Černobylu) postižených a 498 409 postižených dětí.

Jsou to ale čísla z národních registrů, která mohou být zkreslená. O čem vypovídají materiály Světové zdravotnické organizace?

Rovněž nevnáší světlo do důsledků černobylské katastrofy. Čísla této organizace uvádí, že na území Běloruska, Ruské federace a Ukrajiny žije v současné době asi pět milionů lidí s hladinou radioaktivního cesia více než 37 kBq / m2. Z nich asi 270 000 stále žije v oblastech, klasifikovaných jako přísně kontrolovaná pásma (CCT), kde radioaktivní kontaminace cesia překračuje 555 kBq / m2.

Jaké jsou statistiky MAAE?

Podle této mezinárodní organizace pro atomovou energii celkový počet lidí, kteří byli vystavení vysoké dávce záření, bylo více než 600 tisíc ( 586 tisíc - podle jiných zdrojů ). Statistiky zmiňují přímé účastníky , z nichž 116 tisíc (číslo se pohybuje od 115 do 135 tisíc) se podařilo převézt z 30 km zakázané zóny záření a dále MAAE uvádí 270 tisíc obyvatel nejvíce kontaminovaných zářením.

Nejčernější údaje naleznete v knize „Černobyl: Dopad katastrofy na lidi a přírodu" ( The New York Academy of Sciences, 2010  ) autorů - Alexeje Jablokova z moskevského Centra ruské ekopolitiky a Alexeje Nesterenka z minského Ústav radiační bezpečnosti. Autoři na podkladě asi pěti tisíc přečtených článků a studií došli k závěru, že v důsledku havárie v Černobylu zemřel na celém světě jeden milion lidí.

V únoru 2013 došlo k částečnému zhroucení střechy a zdí strojovny sousedící se čtvrtým blokem reaktoru ( viz ). Tato další havárie ale údajně neměla mít vliv na kryt, který chrání vysoce radioaktivní zbytky černobylského reaktoru čtvrtého bloku?

Zhroucení nevyvolalo žádné uvolnění radiace, ale odhalilo nepříjemnost, že starý sarkofág může kdykoliv může zkolabovat, stejně jako zmíněná střecha.

Greenpeace ale tvrdí, že stále existuje nebezpečí a riziko z disperzního prachu?

Aerosolový mrak neustále visí nad celou plochou areálu za předělem starého sarkofágu a bloku. Problém je v tom, že jaderné palivo, které bylo roztroušeno v roce 1986, mění svoje složení. Je ve formě prachu, který existuje ve formě aerosolu ve vzduchu a může být větrem nesen kamkoliv. To je pochopitelně nebezpečné pro zdraví a také z aspektu jaderné bezpečnosti. Proces rozpadu jádra běží celá desetiletí.

Nový sarkofág nad jadernou elektrárnou Černobyl pomůže odstranit popsané nebezpečí?

Nový sarkofág je ale velkým podvodem a mnohokrát jsem o tom psal. Zpočátku se uvažovalo o jeho postavení na zcela jiném principu, a to jako kontejneru. Mělo se jednat o hermeticky uzavřené zařízení, kde bude technologické vybavení k demontáži starého sarkofágu a na odstranění jaderného paliva. Ukrajinská Nejvyšší rada přijala k tomu příslušný zákon. Později, když se vytrácela kontrola nad problémy elektrárny Černobyl, došlo ke změně koncepce a projekt byl změněn na stavbu jakéhosi krytu (nový sarkofág má na výšku měřit 110 metrů, na délku 165 metrů a rozpětí venkovní části oblouku má mít podle různých zdrojů kolem 255 až 270 metrů). Kryt má chránit před větrem a deštěm, ale není hermeticky uzavřen, což by řešilo problém nebezpečí radiace. Kryt má stát sto let, ale myslím si, že za tu dobu nebude celá konstrukce a stavba ani hotová.

A v čem je hlavní problém?

Jednak se začal stavět jiný kryt proti schválenému jinému projektu. Dále pak není jasné, zda základy unesou obří gigantickou stavbu nepředstavitelné váhy. Problém je v tom, že mimořádná opatření v letech 1986 až 1987 měla vliv na složení půdy. Mohlo se stát, že se spodní vody změnily v řečiště a voda se soustředila pod jadernou elektrárnou. To vedlo k tomu, že se dvě základové desky mezi bloky černobylské jaderné elektrárny začaly vůči sobě navzájem posouvat. Hlavní problém ale spočívá, že kryt nebude bránit úniku radioaktivního prachu.

Kdo vše to kontroluje?

Je to především Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD). Jsou to její experti, kteří místo původního projektu přišli s myšlenkou jakéhosi „společného poklopu“. Stavba se odhaduje na jednu miliardu euro a polovina byla již spotřebována. Je to černá díra a vše to povede k velkému skandálu.

Proč neslyší na vaše připomínky?

Ale slyší, ovšem na závěr je neberou do úvahy. Stejně tak neslyší na připomínky jiných expertů, a to nejen týkajících se sarkofágu, ale i mnoha dalších problémů týkajících se odstranění následků černobylské havárie.

Který z toho je nejzávažnější?

Mnohem závažnějším problémem než stavba nového sarkofágu je problém skladování vyhořelého paliva nahromaděné v černobylské jaderné elektrárně. Je zde 25 tisíc kazet vyhořelého paliva. Jeho účinnost se odhaduje na jednu miliardu jednotek curie. Jde o stejnou veličinu, která nastala při výbuchu a nikoliv pouhých 50 milionů curie, jak je oficiálně uváděno. Nyní se nachází ve skladu vyhořelého paliva č.1, a to ve vodních nádržích. Technologie přitom nepředpokládá takové jeho uskladnění delší než pět let. Přitom zpracovat toto palivo není kde, a to Rusko nevyjímaje. Palivo z ochranných tyčí se dostává do vody a zde v budově bloku setrvává. Lhůta rizika je do konce roku 2016.

V roce 2000 byl vypracován projekt na výstavbu suchého skladování jaderného paliva. Postavil se podle amerického projektu, ale brzo se ukázalo, že jaderné bezpečnostní normy nejsou splněny. Nyní budova, do které bylo vloženo 100 milionů dolarů, se bude muset rekonstruovat za dalších 200 milionů, a to jinou technologií.

Spojené státy na stavbu skladu vyhořelého paliva v dolech v hloubce 600 metrů utratily asi 5 miliard dolarů. Jsou to vysoké náklady pro každou ekonomiku, a proto by měly být veřejnosti poskytnuty kompletní informace o provozu jaderných elektráren.

Co tedy udělat, aby byl Černobyl bezpečný?

Vrátit se ke starému projektu hermetického kontejneru.

Černobyl (fakta)- Výbuch 26.dubna 1986 vedl ke zničení reaktoru 4. bloku. Zbývající tři bloky však byly zásadní pro naplnění ukrajinské poptávky po elektřině, tudíž zůstaly ještě několik let v provozu. Nakonec byl druhý blok odstaven v roce 1991 následován blokem prvním v roce 1996 a jako poslední byl v roce 2000 odstaven blok číslo 3. Práce na likvidaci prvních tří bloků budou provedeny odděleně od prací na likvidaci havarovaného čtvrtého bloku, jeho likvidace zabere mnohem více času. Dokončení nového krytu (New Safe Confinement) je naplánováno na rok 2017. Práce na uvedení bloků do zakonzervovaného stavu budou provedeny mezi lety 2015 až 2028 a budou se sestávat z celkem šesti etap. Mezi lety 2028 a 2046 budou z bloků odstraněny nejkontaminovanější zařízení, samotné reaktory budou demontovány v období mezi lety 2046 až 2064. (zdroj Atominfo).

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami