V interview na ČT24 zpražil i francouzského prezidenta Macrona za jednání s Putinem v Moskvě ohodnocením – jsou to jen gesta, která nestačí. Určitě už Macron klečí na hrachu a plačtivě : „Ondro, já už vím, že to bylo špatně a slibuji, že už to nikdy neudělám!“ A aby bylo jasno, kdo tady velí, (chlapci a děvčata z vedení NATO, dobře poslouchejte!) Ondra stanovil hranici a doprovodné okolnosti, kdy je už nevyhnutné vykročit rázně vojenskou botou a dát tomu zlobícímu Rusku jednu za ucho!

No, nechme křiklouna z 5. cenovky pronášet své „odborné“ ptákoviny a položme si rovnou vizionářskou otázku: Jak by se zachovalo Rusko (Putin), když by totálně prohrávalo a vojska NATO by se promenovala po části ruského území s možností dojít až do Moskvy? Spouštěčem vojenského tažení by samozřejmě logicky byla ukrajinská hranice, ale válčit by se mohlo i jinde. Nemám odposlouchávací zařízení v kremelských komnatách, ale soudím, že by k použití jaderných zbraní bylo o hodně blíže.

Myslím, že i jestřábi v USA a v západní Evropě si takovou „vítěznou situaci nepřejí a tím více si nepřejí i ty jaderné konce. Jak se pak dívat na hartusení zbraněmi, na další vyzbrojování a obkličování vojsky NATO ruské území? Těch za mořem se případné válčení netýká, myslím tím americké území; ostatně jako v mnohých jiných případech – válčilo by se v Evropě a Američan by jen počítal dolárky. Pravda, také své padlé, aby to do světa tak neřvalo.

Velmi účinným podpalovačem s vyústěním k dnešní zhoršené situaci byl mocenský převrat na Ukrajině – majdan (asi i se zahraničním přispěním) a pak následně vyloučení ruského jazyka z úřední mluvy. To způsobilo vzpouru ruskojazyčných enkláv a m.j. několikamiliónovou emigraci z ohrožených oblastí, ale i odjinud.

Aby bylo čím tlouci na válečný buben (i když na totální válku pomýšlí jen blázni), je potřeba zbraně vyrobit a prodat. Nejvíce válečná rétorika vyhovuje zbrojařským firmám, potažmo státům s vojenským průmyslem. Tipnul bych si, že jsou to právě oni, kdo přistrkává doprostřed ohniště ohořelé klacíky (politiky) doufaje, že se oheň aspoň trochu více rozhoří.

Myslím, že rozumní si nepřejí nic jiného, než řešení a nebo alespoň cestu k němu od kulatého stolu. I ten blafkin Kolář v jednom odstavci si přeje mírové řešení, ale hned dodává, že především Rusům by válčení z dlouhodobého hlediska nic nepřineslo, jako kdyby Evropa na tom trhla majlant. Ale hned ten vypatlanec dodává, že je nutno demonstrativně ukázat odhodlanost k válečné vřavě. Jestliže má za nás takto mluvit místopředseda výboru pro evropské záležitosti, je zřejmé, že pětikolka (výrazně TOP 09) nemá kam sáhnout a vytáhla do funkcí zboží ze sekáče.

Otázka závěrem: Co bude ve finále rozhodovat, obchodní aktivity má dati – dal,tedy bohatá obchodní aktivita USA a Německa, a nebo váleční štváči – ať to stojí, co stojí?

P.S. Ondřej Kolář od odpovědi osvobozen.