Vliv p. Halíka na mladé je nepopiratelný, ale pod rouškou současně potřebných morálních hodnot šíří bezbřehou toleranci k netolerantnímu náboženství, které je z větší části nátlakovou ideologií.

Mám na mysli jeho opakované bratření se s muslimy a současně horování pro vstřícnost k muslimským migrantům. Při svém rozhledu a znalostech je nemožné, aby neviděl, jaký mají muslimové vztah ke křesťanům, když se mohou, dle své víry, svobodně projevit. Nenávist, perzekuce, znásilňování, zotročení, bourání kostelů a vraždění nejsou jen excesy, ale vše vychází ze samotné islámské ideologie.

Netvrdím o muslimech, že jsou všichni stejní, ale všichni mají stejnou mantru; Korán. Není na nás, mít skleněnou kouli a hádat, který je který. Je jen a jen na muslimech, aby deklarovali shodu s evropským právem; ta není a spíše, s přibývajícími muslimy v Evropě, se od ní tito vzdalují.

Pan Halík by chtěl radit a případně rozhodovat za společnost. Kdo je pan Halík? Kněz, jako mnozí jiní, ale svými kontroverzními názory se zviditelnil a dokonce za ně dostal cenu. Svými postoji degradoval jinak bohulibé cizelování křesťanskými duchovními hodnotami morální obraz společnosti. Rozhazuje moudra a tak já mám pro něj také jednu radu. Moc dobře si jistě uvědomuje, že kromě některých umělců a části studentů, kteří jsou nejvíce vidět a svým křikem slyšet, je většinová společnost proti přijímání muslimských migrantů do ČR. Tedy p. Halíku, potvrďte svá slova skutky; vezměte si všechny ovečky s nataženou rukou, převážně z Afriky a odvezte si je do Vatikánu. Tamní sestavě v čele s papežem uděláte určitě radost. A radost bude mít i pokladník, když zaprášené zlaťáky konečně najdou správnou kapsu a nebude je muset do noci počítat! A tam pořádejte semináře o vzájemné lásce mezi křesťany a muslimy. Jistě Vám ti snědí mladí chlapci porozumějí.

A vy z Václaváku, vězte: být dobrý rétor, mít v zásobě hezká slovíčka, zdárně je sestavit i do falešných ostnů, lobovat pro cizí zájmy v rozporu se zájmy oprávněných, a to tak, že by tomu jeden uvěřil, to vše naznačuje, že vysvěcením se člověk nestává neomylným nebo vždy pravdomluvným. Pan Halík nežije jen v modlitbách a sleduje i světské cíle; otázka je, v čí prospěch? A o tom je potřeba, bez emocí, přemýšlet.

Důsledky při naplnění jeho slov, jeho doporučení, neponese jen on, ale celá společnost. A možná i po mnoho dalších generací.