Svou politickou dráhu začal přilepením se na Havlova záda a svými lokty v kombinaci se znalostí francouzštiny se poslal zastupovat ČR do Francie a Monaka. Přes několik funkcí včetně pokusu dostat se do prezidentské židle, nakonec jako odložený politik skončil v trafice (v Senátu).

K čemu máme politika, dokonce senátora, který ZÁMĚRNĚ zkresluje fakta tak, že řadový občan, vnímající politiku klouzáním po povrchu informací, je uveden v omyl. To asi má protiruské (také protizemanovské) klubko sršánů v senátu speciální školení, jak něco lehce posunout (a nebylo by to poprvé), aby to dostalo jiný zásadní význam. Tlučhubo Fischere, jaderné zbraně NEBYLY Ukrajiny, ale patřily SSSR!! To, že byly dislokované na území Ukrajiny, to nebylo o vlastnictví, ale pouze technická záležitost. Že této dislokace Ukrajina „šikovně“ (vyděračsky) využila, je věc druhá a Rusko se muselo podřídit celosvětovému odmítnutí rozšíření seznamu jaderných států o Ukrajinu a učinilo závazek.

Další podpásovka odhalující profil autora je odkaz právě na ten závazek, na budapešťské memorandum z roku 1994, které, dle šéfa senátního výboru pro zahraničí, bezpečnost a obranu, Rusko porušilo. Ani slovíčko o tom, kdo první něco zásadního porušil – tedy o bezprecedentním vyhlášení, že sedmimiliónová ruská menšina se na Ukrajině stává občany druhé kategorie. A to tím, že byl ruský jazyk jako úřední zrušen!

Jak může toto samolibé individuum zastávat v Senátu otázky zahraniční provenience; je to výsměch do okolí Senátu a tím (jistě nechtěně)i prohloubení senátní hřbitovní jámy. Ještě nějaká „moudra" p. Drahoše, pár žalob p. Lásky a s Tchajwancem v čele se může téměř zbytečný orgán uložit do podzemí na věčné časy.

Za sebe - k pohybu vojsk k rusko-ukrajinské hranici – mohu říci jediné: největší zájem na (byť i omezeném) válečném konfliktu mají zbrojařské firmy a státy s výkonným zbrojním průmyslem. Jejich lidé v politických funkcích mají jasný úkol: válčit a spotřebovat co nejvíce vojenského materiálu. K tomu jim dopomáhají politické naivky, které si o sobě myslí, že jsou hybateli dějin. A senátor Fischer je určitě jednou z nich. Rusko zbrojení spíše vyčerpává a nevěřím, že by se ruská vojska vydala na Západ – tak co dělají Američané na Slovensku?

Američtí jestřábi jsou plně v akci, neboť když válčit, tak ne doma, ale kdekoli ve světě – tentokrát v Evropě. Evropa by si měla určit priority, poslat na hrách do kouta ublafance typu Fischera a zasednout ke kulatému stolu s Ruskem (viděl bych to rád bez USA, což ale asi nepůjde) a u každé vizitky v rámci zasedacího pořádku by měla být cedulka s tučným písmem: „JEN MÍROVÁ ŘEŠENÍ!“