Kdo posledních letech žil alespoň trochu jako homo politicus a byl názorově od středu do prava, nemohl nečíst a souhlasně nepřikyvovat nad články a rozhovory Petra Robejška. Racionální, skvěle analyticko - syntetické, realistické. Nedá se tedy říct, že by Petr Robejšek byl nějaká terra incognita, náhle se zjevující na české politické scéně.

Také by šlo těžko namítnout a doložit validními argumenty, že zde není politický prostor pro solidní středopravicovou stranu a dostatek voličů, zklamaných z rozplizlého politického hudlaření stran vydávaných stále za strany pravicové.

Rozhodně se pak nelze divit, že Robejškova vznikající strana hledá finanční podporu tam, kde jsou peníze a snaží se oslovit ty podnikatelské a finanční kruhy, které doposud politické zastání hledaly ad hoc. Bez této podpory totiž nemůže v dnešním světě žádná politická strana úspěšně existovat a být politickým romantikem se vždy hrubě nevyplácí.

Také jedno z prvních sdělení (byť ne nejšťastněji formulované) o spravedlivější redistribuci národního bohatství a postupném přivírání široce otevřených příjmových nůžek je základním předpokladem počátku stabilizace české společnosti, stejně jako důraz na bezpečí občanů (v tom nejširším slova smyslu) a na národní zájmy. Troufám si dokonce tvrdit, že tyto věci jsou v principu nedělitelné respektive ruku v ruce spolu jdoucí, a že si toho je Petr Robejšek velmi dobře vědom .
Potud nemám s nově vznikající stranou sebemenší problém.

Ale…

Pokud chce být Petr Robejšek lídrem (a po sté opakuji, že lídr se nevolí, lídr buď je nebo není), pak musí od prvopočátku jako sebevědomý lídr vystupovat a jednat. Wille zur Macht (vůle po moci v tom dobrém slova smyslu) z něj musí čišet na první pohled. Být kingmakerem v pozadí rozhodně nejde. Jen sebevědomému lídrovi totiž lidé uvěří.

Pokud lídrem být nechce a lídr Realistů se bude volit z několika kandidátů, už začátek bude špatný a špatné začátky málokdy vedou k dobrým koncům.

Velmi bude záležet na lidech, kterými se viditelně obklopí (ne na všelikých rádcích v pozadí). Při jeho jisté akademičnosti a vysoké kultivovanosti projevu, musí mít ve svém týmu minimálně též jednoho člověka, který bude oslovovat lidi spíše trumpovským, jednodušším, agresivnějším způsobem, a to při zachování stranické linie. (Velmi dobře ze zkušenosti vím, o čem mluvím!)

Ideální by též bylo co nejrychlejší sestavení kvalitní „stínové vlády“ z lidí znalých věci a znalých politického marketingu, neboť její členové by byli obtížně pominutelní při mediálních debatách a zvláště v začátcích nesmírně užiteční. Bez apoštolů by nezmohl nic ani Kristus…

Ať chce nebo nechce, bude se muset Petr Robejšek naučit mluvit více v rozvinutých heslech a donutit se mnohé věci dokolečka opakovat (což je pro intelektuála úkol obtížnější, než by se zdálo), bez toho však díru (nejen) do politického světa udělat nelze. I zde v jiném smyslu platí, že opakování je matka moudrosti.

Ať chce nebo nechce, napořád nevystačí s pozitivními sděleními a pozitivní rétorikou a bude se muset naučit svým politickým protivníkům též otloukat o hlavu jejich prohřešky a sem tam na ně též vylít kyblík špíny. S čím větší elegancí se tak naučí činit, tím lépe, samozřejmě s mírou, která nebude kontraproduktivní.

Měl by se též naučit při každé příležitosti opakovat: to, co Vám osobně a ve svém programu slibuji, mohu splnit jen za předpokladu, že mi dáte ve volbách nad 50% hlasů. Pokud ne, spoustu slibů, které Vám dávám, budu moci splnit jen částečně nebo vůbec. Takže vezměte rozum do hrsti! Tento druh upřímnosti v české politice setrvale chybí a bylo by záhodno jej začít konečně používat a využívat. Z tohoto úhlu pohledu dávat si za cíl zisk 20% hlasů je o ničem.

Budu tedy napjatě čekat, jak se nová politická strana Realisté po Vánocích a Novém roce (neboť ty mocensky ovládne konzum) začne skutečně projevovat a s potěšením přiložím ruku k dílu, půjde-li vše tak, jak bych si já (a jistě mnoho a mnoho dalších) přál.

***

„Posouzením příslušného paragrafu zákona o EET jsme zjistili, že povinnosti vyplývající ze zákona o ochraně spotřebitele nejsou totožné s účtenkou dle EET,“ vysvětluje šéf ČOI Mojmír Bezecný.

Zatímco na účtence z EET má být částka, datum a ten, kdo tržbu zaevidoval, zákon o ochraně spotřebitele vyžaduje i jiné údaje - například popis zboží, případně další podrobnosti. Podnikatel, který by vydal jen jeden doklad, tak porušuje zákon o ochraně spotřebitele.

Zákazník pak může mít problém pouze s takovýmto dokladem zboží reklamovat. „Pro uplatnění reklamace, po půl roce, po roce mu nemusí stačit účtenka z EET, aby dokázal, jaký druh zboží koupil," dodává Bezecný.
Dodávám: Pokud Babiš vede svoji firmu jako stát, lze i přes miliardové dotace čekat na její krach.

***

Jihomoravský večerník: Nechci vstupovat do pravomoci městské policie, praví primátor Vokřál, který je jejím vrchním velitelem. To ještě za dva roky, co je ve funkci, zřejmě nezjistil.

Petr Štěpánek:
Myslím, že dnes je docela vhodný den k připomenutí dvojího metru, který média - a nejen ona - používají. Výsledkem Castrova režimu je zaostalá země, výsledkem Pinochetova režimu nejcivilizovanější a nejbohatší jihoamerická země. Mrtví byli tam i tam. Přesto je Castro líčen jako významný revolucionář, kdežto Pinochet jako vrah.
Pravděpodobné vysvětlení nabídl na facebooku Stanislav Dupač:
Dnešní politologové píší, že pravicový extrémismus je zlo, zatímco levicový extrémismus vzniká díky touze po zlepšení společnosti a vyrovnání nespravedlnosti, proto je omluvitelný. 
A protože tyto politické názory ovládají naši společnost a média, je nasnadě, že Pinochet je hajzl a Castro hrdina. 

Ota Vychodil:
Volební systém USA je již takový. Celkově můžete získat nejvíc hlasů, ale nakonec odcházíte poraženi. Důvod spočívá v tom, že geniální (podle některých současných příznivců poražené Clintonové naopak "duševně méněcenní") otcové zakladatelé USA velmi detailně promýšleli volební systém tak, aby žádný ze států Federace (!) nebyl znevýhodněn. Aby třeba někdo drtivě nevyhrál v přelidněné Kalifornii, Floridě a třeba Illinois tak, že po sečtení hlasů má celkově více hlasů než celý Západ a Jih dohromady. Tedy aby vítězství dejme tomu v 10 státech nemohlo jednoduše vymazat opačné výsledky ve zbývajících 40. I systém voleb do Senátu je takový, že bez ohledu na počet obyvatel má každý stát Unie dva senátory. Ať se jedná o giganty typu Kalifornie nebo Texas, či trpaslíky jako Delaware nebo Vermont. Ona ta federace, má-li být skutečně spravedlivým útvarem, je nesmírně komplikovaná - kdo chce, ať si přečte Listy federalisty (Federalist - nepřeložitelná slovní hříčka) , takovou "bibli" zakladatelů USA, tam ty principy jsou rozebírány. V USA je zřejmě čím dál tím méně lidí, kteří toto dílko přečetli a ještě daleko méně těch, kteří jej pochopili...