Na středočeském hejtmanství pracuje několik nadlidí, neboť s různými odměnami vydělávají 150 - 200 000 korun měsíčně.
Kdo to je a za co peníze pobírají, nechce ani hejtmanka, ani nikdo z úřadu prozradit.
Zřejmě jde o další test, co si české ovce ještě nechají líbit.

***

Opsáno z Facebooku Vadima Petrova:
Nejlepší text, který jsem o rouškách četl od filosofa Stanislava Komárka.
"Rouška je nesporným a daleko viditelným příznakem úplného podrobení se autoritě bez ohledu na celkovou smysluplnost. Rouška se stala předmětem všeobecné posedlosti, vzájemného hlídání, napomínání a udávání, lid se se stal papežštějším než papež. Náhle se každý nýmand či klepavá bába stávají strážci veřejného pořádku a zcela nezpochybnitelného obecného dobrého.
Stráží svatý grál bezinfekčnosti: "Vy chcete ohrožovat svými viry jiné?" Kdysi se říkávalo: "Tak vy tedy nejste pro mír a socialismus?" Jejich nanicovaté životy náhle dostávají vyšší smysl, tak jako kdysi běhali za panem farářem s informacemi o kacířích, na gestapo s pozorováními o Židech či o těch, kteří vedou defétistické řeči...
Celé zařízení darmo nepřipomíná náhubek, symbol mlčení,... Jedná se v zásadě také o záležitost nevyžitého náboženství, jeho ceremoniálních složek, které souvisejí s rituální čistotou a nečistotou, ekvivalent amuletů, smírčích a očistných rituálů, ukázka, jak se všichni kajeme a snažíme... Také jsme vyrazili jako kdysi husité "rouškovou pravdou" evangelizovat svět...podobné roušky podle Klostermanna na Šumavě nosily staré ženy proti "ofouknutí zlým větrem"...
Co po koronaviru zůstane? ...Redistribuce moci a majetku ... s krizí se bude bojovat tím, že se natisknou peníze a v podobě helicopter money se ztráty nějak zalepí ... je třeba dávat pozor, aby samotná léčba, nebyla škodlivější, než samotná nemoc....jedná se o pozoruhodný a nebezpečný výsledek synergie mediální a byrokratické sféry...
Takové ochromení veřejného života bylo naposledy asi za heydrichiády ... tam byla také pohrůžka smrti reálná, jen s tím rozdílem, že gestapo bylo na rozdíl od koronaviru dobře patrné pouhým okem a že zatím nikde nevisí seznamy nakažených jako tehdy seznamy popravených."
Konec citace.
Vím, že spoustu lidí ten text nadzvedne. Já si ale vážím každého, který se nebojí bouřit proti tmářství, stádnosti a všeobecnému strachu. Proti všem, kteří stále opakují mantru, že každý život má smysl (byť nevidí ty, kteří umírají z důvodu odložených vyšetření, operací, zanedbané lékařské péče ...z paniky z Covidu 19,) použiju jeho argument:
"Život je rizikový, nebezpečný a i při největší opatrnosti končí smrtí - neznám nic tak nezdravého jako život sám."
Stanislav Komárek je český biolog, filozof, spisovatel, básník, etolog, antropolog a historik biologie.
Zabývá se zejména dějinami biologie, vztahem přírody a kultury, humánní etologií a biologickou estetikou. Je autorem mnoha svébytných esejů. Vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde získal titul RNDr. Krátce byl aspirantem v Parazitologickém ústavu Akademi věd.