Množí se – a oprávněně – stížnosti na podivnou cenzuru sociálních sítí, zvláště pak facebooku. Tato cenzura by ovšem neexistovala, kdyby na soukromé majitele sociálních sítí nevyvíjeli nevybíravý politický a sankční tlak politikové, kteří se svobody na sociálních sítích právem obávají.
Merkelová, Macron a mnozí další tak zdokonalili bolševickou cenzuru, kterou prováděl stát a pod pohrůžkami drakonických sankcí ji přenesli na soukromé subjekty.
Z čehož vyplývá jedno jediné:
Zbavit se cenzury na sociálních sítích lze jedině tak, že se zbavíme těchto politiků.

***

Množí se též katastrofické články o nedozírných globálních následcích ohromného požáru lesa a rašelinišť na Sibiři. Nevím, nevím. Tady je informace o podobném požáru v roce 1915, kdy měla Evropa opravdu jiné starosti.
Velké požáry Sibiře roku 1915 jsou zřejmě největšími ničivými požáry zaznamenanými v historii. Při této katastrofě byl zničen les na ploše 1 milión km2 od pohoří Ural až po centrální Sibiř. Lesní porost v okolí řeky Angary o rozloze 250000 km2 (rozloha Německa) lehl zcela popelem. Tyto gigantické požáry byly způsobeny následkem velkého období sucha, jednoho z nejhorších v dějinách Sibiře. Porosty tajgy byly zcela vysušeny, stejně jako více než 500000 km2 rašelinišť, v nichž rašelina prohořela do hloubky 2 m. Požáry vyprodukovaly kouř o hmotnosti až 180 . 106 t, hodnotu shodnou s následkem nukleární války. Hustý kouř se v atmosféře dostal až do výšky 12 km. Viditelnost se v místě katastrofy snížila na 4-20 m a ve vzdálenosti 1500 km byla stále jen 100 m. Následkem tohoto se snížil přísun solární energie k povrchu a průměrná teplota klesla o 10°C. Přesto se jedná o velmi lokální katastrofu, požár totiž v důsledku odlehlosti území nebyl jinde vůbec zaznamenán. A vzhledem k malé hustotě obyvatelstva byly i ztráty mizivé.