Část z nich by nepocítila žádné příznaky, část by nemoc bez dalších následků lehčeji či tížeji prodělala a 0,2 % by (podle posledních vědeckých údajů) zemřela na různá, často mnohočetná onemocnění, při nichž by byl covid 19 tím doslovným posledním hřebíčkem do rakve. V Česku by to bylo něco přes 21 000 osob.

Pokud jste přesvědčeni, že by počet zemřelých byl nižší nebo vyšší, dosaďte si vlastní vědecky podložená čísla, pokud jimi disponujete.

Během relativně krátké doby by bylo po epidemii, práceschopného obyvatelstva by se epidemie v podstatě nedotkla, úmrtnost by v příštích pár letech logicky poklesla přesně o ty, již by zemřeli vlivem covidu 19 o něco dříve, zdravotní systém by při nevýskytu paniky vše lehce zvládl a po počátečním smutku pozůstalých (ale často též oddechnutí si po dlouhé namáhavé péči o nemohoucí) by se život záhy vrátil do přívětivějších kolejí, optimálně s lidmi poučenými o nezbytnosti stát se opět nezpychlou součástí přírody a jejích zákonitostí, včetně té, že jsme smrtelní a smrt je tou nejpřirozenější součástí života.

Vzhledem k tomu, že jsme však pseudohumánní společností, která je již svým myšlením a jednáním zcela odtržená od přírody, respektive jsme natolik přehnaně humánní společností, až tím vytváříme vedlejšími účinky často prostředí a situace velmi nehumánní, nic z toho nemohlo nastat, zvláště když politických a ekonomických zájmových skupin, kterým se koronavirové šílenství skvěle hodilo a hodí do krámu, je množství nemalé a mediální globalizace se svojí rychlostí šíření informací a desinformací je skvělým nástrojem k součtu všech vektorů jejich působení. A strach, jak je známo, je nakažlivý a zdravého rozumu zbavující.

Takže se z marasmu, který nám způsobili svými rozhodnutími politikové a zájmové skupiny, které je ovládají, budeme vyhrabávat léta a léta, a to za celkově mnohem většího utrpení mnohem většího počtu lidí.

P.S. Pokud si zrovna klepete prstem na čelo nebo mne proklínáte, připomeňte si po nějakém čase tato moje dnešní slova.