Klíčovým sdělením ze zasedání bankovní rady ČNB je, že zvyšování úrokových sazeb v letošním roce zůstává i nadále ve hře. Guvernér ČNB J. Rusnok se výslovně zmínil, že si letos dovede představit jedno nebo dvojí zvýšení sazeb. Záležet však bude na situaci ve vnějším prostředí. Hlavním důvodem, proč dnes ČNB nezvýšila sazby, byla vnější ekonomická rizika, a to ochlazení ekonomického růstu u hlavních obchodních partnerů v kombinaci s oddalováním normalizace měnové politiky Evropské centrální banky. Přetrvávajícím rizikovým faktorem je samozřejmě i doposud nevyjasněný brexit.

To, že ČNB ponechá úrokové sazby beze změny šlo na základě signálů od členů bankovní rady a evidentnímu zpomalení německého průmyslu očekávat a rozhodnutí ČNB tak nijak významně nepřekvapilo. Ostatně i reakce koruny na ČNB byla poměrně omezená. Rozhodnutí bankovní rady ČNB nebylo jednomyslné, když dva členové, kteří hlasovali pro zvýšení sazeb, byli pravděpodobně V. Benda a A. Michl.

ČNB zároveň odkryla hlavní parametry nové makroekonomické prognózy, ve které počítá s o něco nižší inflací na horizontu měnové politiky (2,0 % a 1,9 % oproti 2,1 % a 2,0 % v 1. a ve 2. čtvrtletí 2020), nižším růstem HDP pro letošní rok (2,9 % oproti 3,3 %), víceméně stabilitou tržních úrokových sazeb a nadále posilující korunou vůči euru (průměrný kurz v letošním roce 25 místo 24,80 CZK/EUR).

Zasedání bankovní rady lze hodnotit jako lehce optimistické. ČNB v letošním roce i nadále počítá se svižně rostoucí českou ekonomikou, silnými domácími proinflačními faktory a zároveň i s posilováním koruny vůči euru. Co se týká výhledu na kurz koruny, tak prognózy ČNB setrvale signalizují posilování české měny, ke kterému však v posledních čtvrtletích nedošlo a s ohledem na kumulaci hospodářských rizik v eurozóně v nadcházejících měsících pravděpodobně ani nedojde. V případě, že částečně odezní protiinflační rizika z vnějšího prostředí, tak může ČNB využít slabší korunu jako podpůrný argument pro zvýšení úrokových sazeb na některém z dalších měnověpolitických zasedání.