Oldřich Fischer: Holanďani a pražská tramvaj číslo 14

25.05.2018 21:28 | Zprávy

Když máme teď vyhlášen„Hon na černé pasažéry“, lze se revizorů zeptat: To mělo všech sedm Holanďanů tramvajenku (dnes lítačku), nebo měli platné lístky? Nebo jeli načerno? Vždyť takovouto partu si museli revizoři určitě zapamatovat.

Oldřich Fischer: Holanďani a pražská tramvaj číslo 14
Foto: archiv
Popisek: Tramvaj - ilustrační foto

Jak jsem se dozvěděl z médií, tak chapec, který neměl v životě štěstí a nedostal do vínku dost alespoň základní chytrosti, tak za jeho černou jízdu v tramvaji pak jeho pečovatelka zaplatila asi 20 (možná 30) tisíc. V tomto případě udeřila ruka spravedlnosti snad s pěstí, ozbrojenou kovovým boxerem. (Miliardové rozkrádačky nestíhá nikdo).

Neslyšel jsem, že by pan soudce nebo pan prokurátor si dokázali vzpomenout na celou událost. Nebo na tento přečin ani nevzdechli? Nebo se báli byť jen vzdechnout? Třeba by jim to mohlo jednou kazit kariéru? On zatím soud pracoval, na české poměry, přímo kosmickou rychlostí.

Mach 7? Lze jen doufat, a já bych jí přál, aby paní, co se onu společnost odvážila nahlásit, neměla z toho velké problémy. Vlastně bychom mohli říci: Je to česká Jana z Arku (Panna orleánská).

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová byl položen dotaz

Rodina

To, že dítě pláče, když odchází náhradní maminka, myslíte, že je problém v nějakém pořadu? Není spíš v rodičích, kteří, jak je v pořadu často vidět, se o děti dostatečně nestarají? A než řešit zákaz pořadu, nebylo by spíš na místě se zabývat tím, že dost dětí žije v rodinách, které se jim dostatečně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Ne návratu do padesátých let

15:57 Jiří Weigl: Ne návratu do padesátých let

Denní glosa Jiřího Weigla