Prezidentská volba byla logicky leitmotivem nedělních Otázek Václava Moravce za účasti místopředsedů pěti parlamentních politických stran. Televizní divák nemohl nezaznamenat, že mezi pozvanými nebyl zástupce frakce LIDEM.

Příští vládní krize je pouze otázkou času

Ústředním bodem Zemanova prezidentského programu je prosazení zákona o prokázání legálnosti nabytého majetku. Pokoušel se o to neúspěšně už při svém vládním angažmá před deseti lety. Prý se o to pokusí znovu. Při návštěvách Poslanecké sněmovny bude o potřebě zákona přesvědčovat poslance v jednotlivých klubech. Odhaduji, že by mohl uspět například v heterogenním klubu občanských demokratů.

Jak v ČT, tak v TV Prima se Miloš Zeman velice důrazně vyjádřil, že vláda přibližně s desetiprocentní podporou veřejnosti by měla skončit ve vlastním zájmu a vyvolat předčasné sněmovní volby. Vláda se opírá o uskupení LIDEM, které nikdo nevolil. Podle ministrů Kalouska a Kuby v OVM je vláda odpovědná pouze Poslanecké sněmovně a Zemanovým občanským názorem se vůbec nemusí zabývat.

Zeman podle svého vyjádření v České televizi tento názor očekával. Je si vědom, že prezident podle Ústavy sice premiéra a vládu jmenuje, ale není oprávněn je samovolně odvolat. Za třicet měsíců existence však vláda prošla nesčetnými krizemi a některé ustála jen díky podpoře ze strany Václava Klause. Příští krize je dle Zemanova mínění pouze otázkou času.

Libor Michálek prokázal protikorupční odolnost, je vhodným kandidátem na předsedu Nejvyššího kontrolního úřadu

Za svůj velmi důležitý úkol považuje Zeman návrh tří soudců Ústavního soudu a jmenování předsedy Nejvyššího kontrolního úřadu podle většinového návrhu Poslanecké sněmovny. Ústavní soudce je Zeman odhodlán navrhnout Senátu PČR do dvou měsíců po složení prezidentské přísahy. Jména prokonzultuje se zkušenými právníky, zejména s nynějším předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským.

Nejvyšší kontrolní úřad už téměř rok nemá předsedu. Miloš Zeman jej hodlá jmenovat na základě většinové shody v Poslanecké sněmovně. Konkrétní osobnost chce projednat při návštěvě parlamentních poslaneckých klubů. Vhodným typem je podle Zemana například senátor Libor Michálek, který již dostatečně prokázal svoji protikorupční odolnost. Případný další návrh by mohl nabídnout Protikorupční fond Karla Janečka.

Mediální antikampaň přihrála Zemanovi tisíce hlasů Schwarzenbergových příznivců

V rozhovoru pro Českou televizi se Zeman dotkl i mediální antikampaně, kterou proti němu rozpoutala pravicová tištěná média. Jmenoval bulvární MF DNES a Lidové noviny. Antikampaň však přinesla ve svém souhrnu obrácený účinek. Natolik voličům vnucovala Karla Schwarzenberga, že podle odhadu sociologů se mnoho tisíc jeho původních voličů od Schwarzenberga nakonec odvrátilo a dalo hlas Zemanovi.

Deník Právo, který se označuje jako „nezávislé noviny“, Miloš Zeman výslovně nejmenoval. Většina jeho redaktorů či externistů (mimo jiné Petr Uhl a Jiří Hanák) však čtenářům nepokrytě doporučovala volit Karla Schwarzenberga. Alexandr Mitrofanov v České televizi velmi negativně okomentoval Zemanovo vítězství a značně snížil své dosavadní publicistické renomé. Čestnou výjimkou je v tomto směru spolupracovník Práva sociolog Jan Keller.

Tento souhrn chci zakončit v lehké tónině. Jak v diskusi u Václava Moravce uvedl Schwarzenbergův místopředseda a jinak guru Miroslav Kalousek, že pokud se Karel Schwarzenberg nestal prezidentem, tak by třeba mohl být premiérem. Představa, jak prezident Zeman jmenuje předsedu vlády Schwarzenberga, vyvolala chápavé veselí u ostatních diskutujících – Zdeňka Škromacha, Jiřího Dolejše, Petra Skokana i Martina Kuby.

Publikováno se souhlasem vydavatele.