Povolební situace

Předčasné parlamentní volby se konaly loni v červnu a zvítězila v nich konzervativní Lidová strana (33 %), následovaná socialisty (22,6 %), levicovým protestním hnutím Podemos Unidos – Sjednoceni můžeme (21,2 %) a liberálním uskupením Ciudadanos – Občané (13,1 %). Politický pat způsobil, že deset měsíců nemohla vzniknout funkční vláda, protože pravice (lidovci a Ciudadanos) ani levice (socialisté a Podemos) nedisponovala většinou hlasů. Vláda velké koalice lidovců a socialistů z ideologických a personálních důvodů nepřipadala v úvahu. K odblokování nakonec došlo odstraněním lídra PSOE Pedra Sáncheze, který bránil vzniku staronové Rajoyovy pravicové vlády, aniž nabídl alternativní řešení povolebního patu. To vyvolalo hlubokou vnitřní krizi uvnitř Socialistické strany.

Krize u socialistů a skandály u lidovců

Straníci svého šéfa kritizovali za slabý volební výsledek a nekompromisní postoj vůči pokračování Rajoyovy vlády, což zavedlo zemi do slepé uličky. K oslabení jeho pozice přispěly i ubohé výsledky PSOE v regionálních volbách v Baskicku a Galicii. Vlna odporu uvnitř strany přinutila Sáncheze k rezignaci a do čela partaje se postavilo prozatímní kolektivní vedení. Socialisté následně odchodem ze sněmovního sálu Cortesů umožnili pokračování Rajoye ve funkci premiéra v čele minoritního lidoveckého kabinetu.

Lidová strana se v současnosti potýká s rozplétáním rozsáhlého korupčního skandálu sahajícího až do doby někdejšího premiéra Josého Maríi Aznara. Celkem bylo odsouzeno jedenáct lidí za defraudaci, ovlivňování veřejných zakázek, uplácení, falšování dokumentů a daňové podvody v letech 1999 – 2009. Kauza se týká podnikatelů a regionálních funkcionářů strany, přičemž někteří aktéři byli odsouzeni až k třináctiletým trestům odnětí svobody. Bývalý pokladník Lidové strany měl zpronevěřit až 90 milionů eur. Je zvláštní, že preferencemi strany tento skandál dosud nijak nezahýbal.

Barcelona chce jít vlastní cestou

Vedle ekonomických otázek se však Rajoyova administrativa musí nutně zabývat situací v Katalánsku, kde tamější separatističtí politici chtějí na září vypsat závazné referendum o nezávislosti na Madridu. To však zablokoval Ústavní soud a pohrozil katalánským lídrům, že bude-li plebiscit vyhlášen, vystaví se trestnímu stíhání. V současnosti je souzen expremiér Artur Mas, jenž ignoroval dřívější soudní zákaz a v listopadu 2014 vyhlásil nezávazné referendum, které však kvůli nízkému zájmu voličů skončilo neúspěchem.

Definitivní konec bipartismu

Podle posledních dvou průzkumů preferencí z 13. – 17. února by Lidová strana opět zvítězila se ziskem 32,5 – 33,3 %, což je výsledek odpovídající loňským volbám. Vnitřní krize u socialistů způsobila mírný pokles popularity na 18,6 – 21,1 %, což odsunulo PSOE na třetí místo za druhé Podemos Unidos (20,2 – 22 %). Parlamentní čtveřici uzavírají Ciudadanos (12,5 – 15,4 %). Zbytek mandátů by si rozdělily katalánské, baskické a další menší formace. Pokud by tedy nedošlo k odblokování patové situace, opakované volby by změnu rozložení sil nepřinesly. Volby v roce 2015 způsobily zemětřesení na španělské politické scéně a dlouholetý systém bipartismu v režii lidovců a socialistů se ocitl v troskách. Španělská politika tak v následujících letech bude ve znamení systému čtyř stran.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele