V obdobích jevů tohoto druhu pochopitelně logicky systémově stoupá také nutnost zvýšení aktivit kontrolních mechanismů a efektivity jejich funkcí. Tedy – doufejme…

Jedno rčení zní: „Důvěřuj, ale prověřuj.“ S dodržováním respektive nedodržováním toho pravidla stojí a padá systémová kontrola a její účinnost či neúčinnost. A na tom stojí a padá i důvěra v kvalitu dotčených systémů. A personifikačně vzato – i s tím tu stojí a padá (mimo jiné faktory) také důvěra v odpovědné osoby, včetně politiků. Že?!

V úterý 8. března ve Sněmovně schůzuje tzv. „podvýbor pro ochranu spotřebitele“. A tak tedy nelze vyloučit, že by tu veřejnost (čili ty občany, voliče a daňové poplatníky) jistě mohlo zajímat i to, jak se zúčastnění poslanci budou zajímat např. také o to, jak se příslušné a odpovědné kontrolní orgány zajímají o kontrolu toho, jak se dodržují na příslušných stupních a odpovídajících místech všechna závazná pravidla činnosti, včetně cenové struktury, a s ní souvisejících agend v každodenní praxi toho našeho už tradičně tolik vzývaného demokraticky svobodného trhu, a tak dále, a tak dál… A tak o tom (i tu naši veřejnost) jistě budou objektivně a vyváženě informovat v rámci toho svého zpravodajství a publicistiky i ta naše vaše jejich (kdo ví čí vlastně) média v tom tuzemském rybníčku toho mediálního mainstreamu & okolí.

No, a kdo ví, možná se pak i ve čtvrtek (kdy jsou interpelace) najde také někdo z těch odvážnějších poslanců, kdo prosadí na pořad, a vysloví z řečniště tu svou interpelaci na příslušné ministry, či dokonce i na předsedu strany a vlády. Budou o tom jednat?

A o čem? Inu třebas i o tom, jak vláda a příslušné její dotčené resorty (čili MPO, MF, MV, a event. i další) kontrolují příslušné dotčené kontrolní orgány a jak tyto provádějí tu svou kontrolní činnost všech kontrolovaných subjektů v rámci své působnosti. A to např. kontrolu dodavatelů, distributorů, prodejců, (aj. subjektů v rámci daného řetězu) především v oblasti energetických médií, včetně – a nyní zejména – pohonných hmot – čili „malospotřebitele“, tj. ty běžné obyčejné zákazníky „z lidu“ v tom směru bude asi nejvíc zajímat hlavně to, jak se provádí kontrola na „čerpacích stanicích“. Například i to, jestli ti „pumpaři od zlaté podkovy“ a spol. podobní jim nepředražili (pardon – jaksi poněkud neupravili čísla) čili nezvedli ceny pohonných hmot a dalších komodit (olejů, maziv, služeb, atd.), i u těch produktů, co měli na skladě ještě dřív, než došlo k tomu, co se teď všude prezentuje za důvod toho zdražování, atd. – neboli jestli se tu někdo (už asi tak něco přes týden v klídku a v pohodičce) nepakuje na tom, že předražil ty své skladové zásoby, na které se to zdražení (sorrysmus – totiž hentá oná takzvaná cenová úprava) zatím ještě ani nemohla vztahovat (už jenom vzhledem k oné prosté logice, plynoucí z posloupnosti běhu následných událostí, faktoru času, atd. atd. atd.) – inu opět – stačí jen zapojit pouhý selský rozum a je jasno, že… Ale v médiích…?!

Co k tomu všemu zatím víme/nevíme je to, že v mediálním mainstreamu je o těchto i jiných kontrolách příslušných (ale i jim nadřízených) odpovědných orgánů, jen a jen veliké „pšt“ jak za strýčka Jedličky v jeho starých zlatých časech dětských estrádiček.

Ale vzhledem k těm cenám těch PHM a vzhledem k tomu, že v důsledku toho už tady rostou ceny všeho možného i nemožného, tak právě už vzhledem k tomu lze vytušit, že prostému lidu obecnému by už brzy mohla dojít jeho svatá trpělivost (ostatně zde už nějaké dva, až tři roky nepříliš profesionálně a citlivě zkoušená). I tzv. „malý český člověk“ si umí dobře a rychle spočítat, jak to už asi doopravdy je. Včetně toho, že je to už zase jako obvykle. A vlastně jako vždycky. Že někdo na tu předraženou drahotu má, a tak je mu to ganz egál, ale někdo na ní holt nemá, a ten to zase zaplatí i všem těm, co na tu předraženou drahotu v klídku a v pohodě mají... Inu, lid obecný tu má lecjaké myšlénky, a lecjaké nápady, že… A kdo a jak tady ten lid kontroluje? Tuhle i v těch hospodách to kontrolorství tak nějak nevyšlo. To se moc nepovedlo. A tak jak v tom směru tedy dál, páni soudruzi? Co s tím tedy včil budete dělat? A vůbec…?

Už se to týká nejen PHM, ale samože potažmo i energií, i základních potravin, neboli právě už i toho, co už tu každého prostého člověka z lidu osobně (a životně důležitě) musí zajímat. A před čím už nemá kam ustoupit. Protože už je v rohu. Za ním už jsou jen ty tři stěny. Takže jediná cesta jak z toho ven je už teď zcela jasná. Podle zákona přírody. A ten člověk pak asi tak nějak zareaguje. (V rámci toho zákona přírody.)

Stalo se tu jakousi módou (v politických, i mediálních kruzích) zaklínat a zaštiťovat se odkazy na citáty a názory Karla Kryla – namnoze mimo kontext. Nechci nikoho řešit – ani v tom směru. Ostatně i v tom je každý svého strojvůdcem. Nicméně – jakožto bez bázně a hany jeden z nejbližších přátel a spolupracovníků Karla Kryla, bych teď (i na adresu oněch zmíněných, ale i obecně v tom směru), tady klidně mohl ocitovat Karla, hned zčerstva, z počátku 90. let, z jedné z jeho tehdy četných, a velmi trefných glos a postřehů – zdá se, že stále aktuálních – a možná, že také čím dál aktuálnějších – tak např. nejenom k těm kontrolám těch kontrolorů – aneb i k tématu této mé dnešní mini poznámky – už tehdy Karel trefně napsal: „…Nejlépe bych pak platil – a kontroloval kontrolory činnosti…“ Ostatně dalo (a mělo) by se to šmahem rozšířit i na kontrolory kontroly (oné velmi časté) nečinnosti, běžně nekontrolované (a rádoby i pohříchu asi poněkud jako že by snad málem jaxi téměř nekontrolovatelné, či co, a tak dále)…

Inu, jak už 30 let dennodenně říkáme u nás doma – Karel nám tu moc chybí…

Karla na vás, holenkové