A skoro by se chtělo říct s Karlem Krylem: „A lůza pod platanem rady moudrých věší.“ Nepochybně by to kdekomu sedělo třeba k už fatálně zprofanovaným frázím typu „politické převzetí“ ČT, hrozeb odvolání jejího ředitele Dvořáka, atd. atd. atd., tradičně i s hesly typu alegorických vozů revolučních de/mo/bilizací: „Jde do tuhého, občané, opoziční politici a přátelé České televize. Bděte!“

Tohle už je hodně obnošená vesta nejen pro ty, co se v mediálním prostředí pohybují už od jeho počátku, tedy už asi tak 30 let. Fráze, hesla a hokusy pokusy toho typu už nezaberou ani na většinu těch „řadových“ plátců TV poplatků – a tedy na tu skutečně rozhodující většinu de facto sponzorů a vlastníků ČT – tedy těch lidí, bez nichž by ta ČT nebyla – kdyby ji tahle většina tzv. „koncesionářů“ stále ještě trpělivě a spořádaně každý měsíc neplatila. A už od vzniku téhle televize – tedy od roku 1953 (tehdy ještě jako ČsT a tedy Československé televize) je to za těch bezmála sedm desetiletí, tedy přesně 68 let – suma sumárum hodně peněz. Poslední dobou (řekněme už od oné „televizní okupace“ na přelomu tisíciletí) je to každým rokem účetně kolem nějakých 7 miliard korun. A kvůli těmhle každoročním penězům a kvůli celkové hodnotě všeho toho (účetního i ostatního) majetku té nynější ČT je nutné, aby všichni ti TV poplatníci bděli. A velmi pozorně. A každých 14 dní, když zasedá ta Rada ČT, která je tady (ze zákona) právě od toho, aby zastupovala zájmy veřejnosti. Tedy zájmy plátců těch TV poplatků. Ale nikoliv zájmy vedení ČT, zaměstnanců ČT, a různých struktur v pozadí.

Kdokoli kdekoli by se mohl domnívat, že leckdo leckde by k tomu mohl říct, když pak někdo k tomu tvrdí, že i v případě oné převolby, resp. dovolby 4 členů Rady ČT hrozí to „politické převzetí“ ČT a tak dále a tak dál, potom už skoro každý, kdo si to umí (do patnácti, a s použitím selského rozumu) logicky spočítat, by zde musel dospět zhruba ke stejným předpokladům a závěrům, a to zejména, že například:

1. Sněmovna vůbec nemusí převolit (resp. dovolit) všechny ty 4 členy té rady, jelikož Rada ČT má ze zákona mít celkem 15 členů, přičemž může fungovat i v 10 členech – čili na 2/3 svého „plného stavu“ – aby mohla odvolat a zvolit generálního ředitele – na to potřebuje právě těch 10 hlasů (neboli „velké kvórum“). Přičemž na všechno ostatní jí stačí většina hlasů, což je 8 členů rady pro návrh nějakého běžného usnesení. Čili ani ti poslanci ve Sněmovně tu nejsou pod žádným tlakem k té kompletní převolbě (či dovolbě) všech 4 uvolněných míst. A nebudou pod tím tlakem ani v září, kdy skončí mandát i dalšímu členovi té rady, protože to „malé kvórum“ bude mít rada k dispozici – a naopak, poslanci tím klidně mohou vyslat signál těm buřičům, že tato Sněmovna tu vůbec netlačí na nějaké odvolání ředitele Dvořáka – protože v říjnu by pak ta rada neměla těch nutných 10 hlasů k odvolání ředitele. Takže poslanci téhle Sněmovny to v pohodě můžou přehrát na tu Sněmovnu následující, vzešlou z říjnových voleb. Čili – jaké „politické převzetí ČT“ mají ti pomatení buřiči na mysli? Těžko říct. Sice možná jsou bdělí, ale nejspíš by se měli z té bdělé bdělosti probudit do elementární logiky. A nikde není psáno, že každá rada musí mít po celou dobu plný stav členů. Kdo tady v branži mediální regulace už něco pamatuje, tak ten dobře ví, že nezřídka leckterá z rad nebyla kompletní – např. dokonce i státní RRTV, ale i kromě samotné Rady ČT i obě z menších rad, čili Rada ČTK, no a před nějakou dobou například i Rada ČRo (a nikoliv krátce) měla dokonce takový podstav, že nebyla usnášeníschopná. Avšak nikdo tou dobou propagantisticko-aktivisticky neplašil veřejnost, že by šlo o „politické převzetí“ médií veřejné služby. Inu, možná, že tenkrát v tom tehdejším zákulisí ještě nešlo těm různým sférám různých vlivů o takové zájmy, o které jim už asi brzy půjde.    

2. Jedna prastará praktika propagandy a dezinformace stojí na metodě „lstivě vysvleč pravdu z jejího roucha, převleč do něj lež, a vypusť ji do světa jako pravdu“. No a kdo právě teď a tady dokáže a doloží, že právě tuhle praktiku někdo nezkusil na veřejnost právě vyvoláním fiktivní iluze, že politici chtějí ovládnout (resp. že už ovládají) tu ČT, že ji mají pod svým politickým vlivem, že na ni politicky tlačí, a že ji politicky ovládají? Jak ji ovládají? A přes co? Přes ty mediální Rady? Nesmysl – trvající už skoro 30 let. Pomocí projednávání tzv. „výročních zpráv“? Další nesmysl – asi tak stejně starý. To jsou možná ještě pohádky ovčí babičky pro neinformovaný zbytek veřejnosti. Kdo se v mediální regulaci dlouhodobě a správně orientuje, tak ten dobře ví, že je to jinak. A ve skutečnosti je to spíš tak, že právě některé struktury pomocí svých podstruktur se snaží – a to mediálně – a prostřednictvím ČT spíš více, než méně – převzít vliv nad politiky, dostat politiky po permanentní tlak a dokonce jim tu politiku vytvářet. A kdo to teď a tady dokáže hodnověrně vyvrátit? Jiná věc je, že si to ti politici nechají líbit. Ale „to už je jejich pivo“ (řečeno opět s Karlem Krylem) a jak já vždycky dodával „rozlitý“.

3. Právě ta veřejnost, složená z těch plátců TV poplatků, co jim ta ČT má poskytovat (ze zákona) tu veřejnou službu – včetně a především těch objektivních a vyvážených zpráv a publicistiky – tak právě ti voliči, občané a daňoví poplatníci se diví právě těm politikům (systémově zejména poslancům), že se jim tak nějak jakoby stále ještě ne a ne a nedaří vybrat a zvolit do těch mediálních rad většinu natolik erudovaných členů, co by tu mediální regulaci odborně (dle práva) a potřeb veřejnosti zvládli k obecnému prospěchu – a ne jen ku prospěchu těch menšinových tzv. „elit“, co mají ty prospěchy z těch každoročně utracených 7 miliard z těch poplatků (a už několik let ještě navíc i z toho rezervního fondu). Že?

Podle ohlasů „vox populi“ prý už se spousta těch poctivě platících tzv. „koncesionářů“ na tu ČT nemůže dívat. A prý především a právě na tu „propagandistickou nalejvárnu typu VUML a PŠM“, ale i na další prefabrikáty z „prvovýroby“ ČT, snad až na pár už notoricky omletých titulů z letitých archivů. A co na to můžete tomu hlasu lidu říct?
Takže agitační hesla a výkřiky typu „politické převzetí ČT“ a ty další nesmysly toho druhu jsou dnes pro veřejnost už kontraproduktivní. A právě u těch poctivých plátců TV poplatku vyvolají další a ještě větší kritiku vůči těm agitátorům, včetně ČT samé. A to asi není (a nadále nebude) ta nejlepší vizitka pro ty, co za výsledky činnosti ČT mají nést zodpovědnost. Anebo za to už vůbec nikdo nezodpovídá?