Stále méně lidí také uvádí slovenskou národnost. Před dvaceti roky to bylo téměř 315 000 obyvatel, před deseti už jen o něco více než 193 000 a aktuálně jen 149 140. Lze pochybovat, že tento údaj odpovídá reálnému zastoupení obyvatel slovenské národnosti žijících v ČR. Je pravděpodobné, že velká část Slováků žijících v ČR má trvalé bydliště stále na Slovensku, kde se také sčítali. Překvapivě nízký je také počet osob hlásících se k romské národnosti. V současnosti se k ní hlásí celkem 13 150 obyvatel. Pouze romskou národnost však uvedlo jen 40 % z nich. Většina byla těch, kteří tak učinili v kombinaci s jinou národností, například s českou atd. Podle kvalifikovaných odhadů je ale počet obyvatel romské národnosti mnohonásobně vyšší (cca 250 000). Ke své národnosti se tedy hlásí pouhých cca 5 % Romů žijících v ČR. Významně ubylo také obyvatel hlásících se k německé a polské národnosti. Výjimku tvoří Moravané, jejichž počet stoupl z 380 474 v roce 2001 na letošních 522 474, nutno však dodat, že v roce 1991 se k moravské národnosti hlásilo až 1 362 313(!) lidí.

Výrazný posun nastal v otázce víry a náboženství. Počet osob vyznávajících víru podstatně klesl. Podíl obyvatel, kteří o sobě uvedli, že jsou věřící, představoval před deseti lety třetinu (32 %) populace. Nyní je to jen pětina (necelých 21 %). Oproti roku 2001 to znamená pokles o 34 %. K nejpočetnější římskokatolické církvi se aktuálně přihlásilo o 1 656 881(!) méně lidí než před 10 lety, celkem jich je 1 083 899. Z téměř stotisícové skupiny hlásících se před 10 lety k Církvi československé husitské se letos přihlásilo necelých 40 tisíc. Obdobně dopadla také Českobratrská církev evangelická; v roce 2001 příslušnost k této církvi deklarovalo 117212 obyvatel ČR, nyní 51936. Významná část obyvatel se identifikovala s letos poprvé nabízenou možností „věřící nehlásící se k církvi, náboženské společnosti“. Celkem to bylo 707649 lidí, tedy téměř 7 % populace. Velmi vysoký je podíl obyvatel ČR, který na tuto otázku vůbec neodpověděli, činí 45 % populace.

Za posledních deset let podstatně stoupl počet rozvedených. Počet rozvedených mužů v České republice se zvýšil o téměř 38 % a počet rozvedených žen o více než 33 %. Počet svobodných obyvatel stoupl o téměř 400 tisíc, představuje to oproti minulému období nárůst o 10 %. Nejvyšší podíl rozvedených je Karlovarském a Ústeckém kraji.

Pro českou společnost tyto vybrané údaje nepředstavují pozitivum. Signalizují oslabování v sebeuvědomění si národní příslušnosti, postupný odklon od duchovního života a nízkou stabilitu partnerských svazků.