To zasluhuje drobnou odbočku. Piráti se deklarují jako nekonformní strana, předseda nosí dredy, další vysoký funkcionář je vzezřením hippster zapomenutý odněkud z Woodstocku, ale jejich rétorika je nápadně podobná všem ostatním nositelům šedých obleků z jejich pětikoalice. Tak si představuji, jak by se asi Ivan Bartoš s Mikulášem Ferjenčíkem cítili na židli, kdyby jim nějaký Pavlův kaprál stříhal jejich účesové chlouby za pokřiku slavné věty, kterou si naše generace ještě dobře pamatuje: „Vojna není kojná“. Ale to jen na okraj a pro ilustraci pokrytectví a účelového farizejství této pastrany.

Tahle parta tedy vyrukovala s dalším propavlovským výkřikem ideologie anti-babišismu. Na nic většího se patrně zatím nezmohli, nebo to aspoň nepředvedli.

Tak se podívejme, co je na jejich agitaci podle pravdy. Velmi dobře na pirátský tweet reagovala jedna uživatelka této sociální sítě. A protože to popsala velice přesně, stojí její slova za citaci:

„Jak si představují hejtři, že probíhá cenotvorba: Výrobce přijede na řetězec s nějakým výrobkem, který 10x předraží, a na řetězci si k tomu přirazí svoji marži a pak to prodávají za neprodejnou cenu a je jim úplně jedno, že se to vůbec neprodává. Výrobce potravinu vyrobí a do ceny samozřejmě promítne všechny svoje náklady. Na surovinu, na pracovní sílu, na energie, na distribuci. Přijede a tam mu v 99% řeknou, že tu cenu neakceptují, protože hlavně oni musí vydělávat. Tlačí tedy na výrobce, aby cenu snížil tak, aby byl výrobek prodejný. Pokud tlak řetězce na snížení ceny akceptuje, může výrobek dodávat. Pokud na cenu nepřistoupí, řetězec ho vylistuje. A je úplně jedno, o koho se jedná. V minulosti byli vylistovány takové giganty, jako jsou Coca-Cola, Pilsen Urquel, či Madeta. A pokud nebude respektovat jejich požadavky na cenu, vylistují klidně i firmy z holdingu Agrofert. Je jim to jedno. Nejsou placení za dobročinnost, ale za tvoření zisku. Nekompromisně. A kdo z nákupčích to nerespektuje, tak na hodinu letí. Takže pokud například  Kostelecké uzeniny navýšily náklady na výrobu šunky, ještě neznamená, že se jim podaří ty náklady promítnout do ceny na pultu. Já jsem v tom oboru pracovala 10 let, takže se dá říct, že o tom něco vím.“ To je hlas člověka z oboru.

Kdo se ve velko- a maloobchodě někdy pohyboval, a nemusí to být zrovna potraviny, ale třeba i knihy nebo bicykly, může výše uvedený popis jenom odsouhlasit. Ví někdo v této zemi, abychom tedy odkročili od potravin ke stravě duševní, že distributoři knih už si berou až 62% z finální krámské ceny? Zbytek musí pokrýt nároky autora popř. překladatele, nakladatele, grafika, tisk… a samozřejmě i ony enormně zvýšené náklady, který si daný nakladatel způsobil zrovna tak málo jako Kostelecké uzeniny. Oba jsou obětí neschopnosti vládních ekonomů. Ale bodejť. Dnešní vláda (včetně Pirátů, samosebou), je první od roku 1989 (ale i za léta předcházející), v níž nezasedá ani jeden ekonom. Tak co chcete!

Dobře věc shrnula v řadě příspěvků na Facebooku i v médiích šéfka Potravinářské komory Ing. Dana Večeřová. Už počátkem prosince řekla Mladé frontě Dnes: „„Celkové poplatky se za poslední dva roky navýšily až čtyřnásobně oproti původním poplatkům. Výrobcům jsou neustále na bedra nakládány další a další náklady, od cen zemědělských vstupů, energií, pohonných hmot až po obalové a odpadové povinnosti, které se následně promítají i do cen potravin, které mají výrazně rostoucí tendenci. Pro některé výrobce je podle ní tato situace likvidační.“

Počátkem ledna vystoupila Večeřová s následujícím prohlášením: „Česká republika se dostává do situace, že náklady na výrobu jsou o 30-40 % vyšší než v okolních státech."

Upozornila i na další problém: „V uplynulých dnech jsme navštívili několik obchodních řetězců v Rakousku, které působí i na trhu u nás v Česku. Ve všech navštívených supermarketech jednoznačně převažuje nabídka domácí produkce ovoce a zeleniny, vyjma speciálních a exotických druhů. Nejviditelnější je situace u jablek. Pouze v jediném navštíveném obchodě nabízeli jablka z dovozu, a to konkrétně ze sousední Itálie. Jen se tak potvrzuje to, co říkáme dlouhodobě: zatímco supermarkety v západních zemích podporují lokální produkci, v Česku se prodejci chovají přesně naopak. Chtějí co nejlevněji nakoupit a co nejdráž prodat. Hlavně, zákazníku, pořádně zaplať! Při pohledu na nabídku českých supermarketů můžete pomyslně procestovat celý svět. Na pultech obchodů najdete leckdy druhořadá a nevzhledná jablka z Polska, Itálie, Nizozemska, Jižní Afriky, ale i z Chile či dokonce z Nového Zélandu. Naši ovocnáři přitom mají ve skladech pěkné a kvalitní české ovoce. Naše supermarkety ale zkrátka nemají zájem.“

A na margo naší vlády Večeřová podotkla i toto: „Zastropování cen plynu a elektřiny není pro snižování cen potravin relevantní. Ano, je to určitá stabilizace a lze plánovat náklady, ale nikdo neříká, že je to zastropování mnohdy na úrovni mnohem vyšší než před válkou. Bohužel je vyšší i než v jiných státech EU!“

Čili sečteno podtrženo: kdo má v ruce Černého Petra? Jednoznačně koncoví prodejci, supermarkety. To ony diktují cenovou politiku, a ty se do toho, malý či velký český producente, buď vecpi, nebo běž jinam.

To všechno se dá zjistit několika kliky na správných webových zdrojích. To však naši Piráti zřejmě nedokážou, ačkoli se pasují na bůhvíjaké odborníky na informační technologie. Nebo tedy umějí, ale nechtějí. Protože se tu nabízí prvotřídní klacek k bití protivníka.

To nejsprostší, co však tyto kampaně znamenají, je fakt, že zacházejí s lidským strachem, šíří paniku, kreslí katastrofické scénáře o základních životních potřebách. Tvrdí, že bezmála padesátiprocentní zvýšení cen potravin jde ve formě zisku na účty firem jako Agrofert, což je průkazná lež. Zkrátka rozdělují společnost (což sami tak často vyčítají jiným), protože jedině rozdělené společnosti se dá dobře a bezohledně vládnout.

Mimochodem, na twitterovou debatu o této věci reagoval jeden účastník velmi přiléhavě: „Je to sice poněkud hloupé, ale pokud by to byla pravda, tak je to důsledek práce vlády, jejíž jste členy. Na to bychom neměli zapomínat.“

A slovo na konec: pokud se vám zdá, že text z titulku vám připomíná něco hodně neblahého z ne tak dávné minulosti, tak to není náhoda.