Vyhrál poměrně těsnou většinou nad svým rivalem z řad pravice K. Schwarzenbergem. Zeman dokázal zvítězit i přes soustředěnou a osobně cílenou mediální kampaň pravicových médií, která se v tomto týdnu předháněla v očerňování bývalého předsedy vlády, kdežto ministra zahraničí prezentovala jako dobrotivého a laskavého knížete, který to myslí s lidmi jen dobře. Tato negativní kampaň se však minula účinkem a spíše M. Zemana v konečném důsledku posílila.

Prezidentské klání provázely od začátku emoce, které byly dovedeny v některých případech až do krajností. ,,Militantnější " příznivci K. Schwarzenberga se snažili v české společnosti utvořit dojem, že volba ministra zahraničí je tou jedinou správnou, protože lidé volí budoucnost této země, naproti tomu M. Zeman ztělesňuje pouze politickou minulost. Bez věcné znalosti stále opakovali pravicovou mantru o tom, že M. Zeman je hlavním strůjcem opoziční smlouvy a že tato dohoda dvou tehdy nejsilnějších stran ODS a ČSSD byla symbolem čtyřleté éry korupce a nejrůznějších lžikauz. Přitom opoziční umožnila vzniknout vládě, která byla úspěšná, neboť vyvedla zemi z hospodářské krize po pětileté vládě pravice, ozdravila bankovní sektor a přivedla do České republiky významné zahraniční investory.

Tyto ,,militantní" křiklouni ve spojení s převážnou částí médií chtěli tyto doložitelné úspěchy veřejně desavuovat a namísto toho představit K. Schwarzenberga jako člověka mravně čistého, uvážlivého a především nijak nespojeného s Nečasovou vládou, byť odkýval všechna asociální opatření pravicového kabinetu. Část z těchto křiklounů pak pojala prezidentskou volbu jako svého času recesi ve stylu Jaroslava Haška, kterou je dobré šířit zejména na sociálních sítích dál, aby byl navozen ,,všeobecný" dojem ve společnosti, že volit Schwarzenberga, který se vymyká všem standardním politickým škatulkám, je prostě ,,in".

Schwarzenberg a jeho spojenci však podcenili zejména velké prezidentské debaty, v nichž ministr zahraničí jednoduše vyhořel. Všechny debaty M. Zeman s přehledem vyhrál. Pomohla mu také Schwarzenbergova řečnická neobratnost, když nebyl schopen koncepčně formulovat závažnější otázku či společenské téma. Nemluvě vůbec o záležitosti s takzvanými Benešovými dekrety, kde Schwarzenberg pronesl stěží uvěřitelné věty a jen dokladoval fakt, že v této věci nemůže přemýšlet jako Čech.

Ač mám mnoho výhrad k M. Zemanovi, domnívám se, že prezidentskou funkci zvládne dobře a se ctí. Bude tvořit jakousi protiváhu vládě, i když ze své pozice nemá samozřejmě účinné nástroje, jak zabránit dalším asociálním zákonům z dílny Nečas + Kalousek. Nicméně občané zvolili za prezidenta republiky člověka, který vzešel z historicky první přímé volby hlavy státu a jejich rozhodnutí je třeba respektovat.

Publikováno se souhlasem vydavatele.