Jeho myšlenkové postuláty byly vpravdě nadčasové. Hus inspirován oxfordským teologem Janem Viklefem kritizoval praxi odpustků, mravní zpustlost církevních představitelů, neomezené nabývání jejich majetku i úpadek tehdejší šlechty. Požadoval návrat církve k jejímu původnímu ,,prazákladu", tedy apoštolské církvi. Kostnický koncil, který zasedal od roku 1414 však jeho ideje, dílo a kázání jednoznačně odmítl a shledal je heretickými. Jako bludy, které je třeba z kořene vymýtit. Hus byl církevním tribunálem koncilu odsouzen k trestu smrti upálením.

Husovo dílo a husitská tradice však přežily staletí a můžeme říci, že se staly důležitou součástí národotvorného procesu vzniku novodobého českého národa a sebeuvědomování vlastní identity. Husovo učení inspirovalo i pozdější církevní reformátory, např. M. Luthera, U. Zwingliho či J. Kalvína.

Nevíme přesně, kdy se Jan Hus narodil, mohlo to být okolo let 1370, někteří historikové se přiklánějí k roku 1371. Hus studoval na pražské univerzitě, v roce 1396 získal titul mistra svobodných umění. Na kněze byl vysvěcen v roce 1400 a o dva roky později začal kázat ve známé Betlémské kapli. V roce 1409 se stává rektorem pražské univerzity. 18. 1. 1409 byl vydán Dekret kutnohorský, který upravoval poměr českých a německých hlasů na univerzitě ve prospěch českého elementu. Český národ disponoval napříště třemi hlasy, ostatní národy pouze jedním. To bylo pro Husa rovněž důležité.

Husovo kázání, které ostře kritizovalo samou podstatu církve, spadalo do neklidného mezinárodního prostředí, jež bylo charakterizováno papežským schizmatem (1378 - 1415), kdy existovali vedle sebe tři papeži sídlící v Avignonu, Římě a Pise. V roce 1411 Husa exkomunikoval vzdoropapež Jan XXIII. a záhy ně něho uvalil klatbu (interdikt), to znamená zákaz vykonávání mší a bohoslužeb. Nařídil Husa zajmout a soudit podle kanonického práva, zároveň přikázal i zboření Betlémské kaple, kde Hus kázal, protože šíří ,,viklefovské bludy". Pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Házmburka se obrátil na papeže Alexandra V., který Viklefovy spisy zakázal, jakož i kázání na soukromých místech. Hus tak musel nuceně opustit Prahu a uchýlit se na venkov. Pobýval převážně na Kozím Hrádku, kde psal další svá díla a spisy, z nichž například jmenujme ,,O církvi" (latinsky De ecclesia). Posléze se přesunul na hrad Krakovec, kde mu ochrannou ruku poskytl Jindřich Lefl z Lažan.

V roce 1413 svolal vzdoropapež Jan XXIII. koncil do německé Kostnice (konal se od 1.11. 1414), který měl ukončit období velkého schizmatu. Proces s Husem měl tvořit jednu z jeho významných položek. Hus se vydal na pozvání krále Zikmunda v říjnu 1414 do Kostnice, aby zde obhajoval své myšlenky a dílo. Domníval se, že může svobodně obhajovat své postuláty a vyvrátit argumenty církevního tribunálu o tom, že káže bludy a že je heretik. Nevěděl ovšem, že s ním byl již zahájen ,,politický proces", který je pouze pokračováním procesu, který s nim papežská kurie již vedla ještě před svoláním kostnického koncilu. Na cestu dostal od Zikmunda ochranný glejt, který mu umožnil toliko bezpečnou cestu do Kostnice, nikoliv bezpečný odchod z ní. Prokurátor Michal de Causis obvinil Husa z osmi bludů proti církvi. Hus takový výklad odmítl a prohlásil, že jeho kázání nikdy nebylo heretickým.

V průběhu koncilu dorazil i král Zikmund, který se dožadoval Husova propuštění, jenže kardinálové pohrozili tím, že se koncil rozejde a nebude tedy vyřešeno s konečnou platností papežské schizma, jehož ukončení si Zikmund předsevzal za svou prioritu. Ustoupil tedy nátlaků kardinálů a tím vlastně podepsal pro Husa rozsudek smrti, byť mu ještě zajistil další veřejné slyšení, které však na věci již nic nezměnilo.

Dne 6. července 1415 byl fakticky přečten verdikt nad Husem, když předtím představitelé koncilu shrnuli průběh celého případu. Hus byl obviněn z šíření viklefovských bludů, označen za zatvrzelého kacíře a jeho dílo mělo lehnout popelem. Tentýž den byl odsouzen k trestu smrti upálením na hranici. Jeho popel byl poté vhozen do Rýna.

Hus během zasedání koncilu své učení nedvolal. Stál si za svými tvrzeními, i když věděl, že může za své názory zemřít. Stal se jedním ze symbolů boje za spravedlnost a pravdu, který přežil staletí a trvá dodnes. Nebyl také jediným českým mučedníkem, který skončil na hranici. Dne 30. 5. 1416 byl upálen také Jeroným Pražský, Husův stoupenec, který psal do Kostnice dopisy za Husovo propuštění.

Je zajímavé, že až do roku 1999 papež pohlížel na Husa fakticky jako na kacíře. V tomto roce papež Jan Pavel II. konstatoval, že Hus byl významným církevním reformátorem a uznal Husovy zásluhy.

Publikováno se souhlasem vydavatele.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.