Na sestupné fázi bylo české hospodářství před nástupem koronakrize, avšak necelé tři týdny restrikcí a dobrovolných odstávek stáhly ekonomiku do hluboké recese. A to ještě budou výsledky prvního čtvrtletí vypadat „skvěle“ proti tomu, co nás čeká za čísla ve druhém čtvrtletí.

Z letmého pohledu na poptávkovou stranu ekonomiky zjistíme, že hlavní tíha propadu ekonomiky jde na vrub investicím, které se oproti poslednímu čtvrtletí loňského roku snížily o téměř desetinu. Radikálními škrty prošly investice do strojů a zařízení, dopravních prostředků a citelně firmy omezovaly i své aktivity v nemovitostech. V plusu tak zůstaly pouze investice do bydlení, které však tentokrát vzrostly spíš jen symbolicky. Na výsledcích ekonomiky se negativně podepsal i zahraniční obchod v důsledku rychlejšího poklesu exportu. Vláda naproti tomu své utrácení v úvodu roku výrazně navýšila. Nástup koronakrize vedl i k omezení spotřeby domácností. Meziroční výdaje na spotřebu sice stagnovaly, avšak s ohledem na dřívější očekávání jde přece jen o dost výrazný posun k horšímu.

Na nabídkové straně ekonomiky je vidět výpadek průmyslu i služeb (především pak obchodu a dopravy), které postihlo zastavení aktivity. Jediné v plusu zůstalo stavebnictví, které se těšilo dostatku zakázek a jeho hlavním problémem byl v té době nedostatek zaměstnanců a ochranných pomůcek.

První čtvrtletí bylo zatím jen startovní fází recese, která nabrala na síle až následně. Tragické výsledky průmyslu a obchodu zatím nejsou k dispozici ani za duben, avšak o dvouciferné propady v řádu dvacet a více procent nebylo nejspíš nouze. Postupné uvolňování restrikcí a ukončování dobrovolných odstávek v automobilovém průmyslu však postupně povede ke stabilizaci ekonomiky. Přesto nelze zatím hovořit o brzkém návratu k dřívějšímu normálu. Ekonomice totiž zatím chybí nejenom turisté, ale především nové zakázky. Jak totiž naznačují – sice zatím jen průzkumy – obrat u zakázek v průmyslu zatím ještě rozhodně nenastal.

Výsledky prvního čtvrtletí nám zatím nedávají důvod měnit náš letošní výhled desetiprocentního propadu ekonomiky. Rizikovým faktorem zůstává zahraniční poptávka a případný rychlý vzestup nezaměstnanosti, který by zasáhl do dalšího vývoje spotřeby i investic domácností.