Průměrná roční inflace dosáhla nejvyšší hodnoty od roku 2008 – konkrétně 3,8 % - avšak už v letošním roce tento střednědobý rekord hravě překoná. 

Za vysokou inflací můžeme hledat především rostoucí náklady na bydlení a drahé pohonné hmoty. I když v posledních dvou měsících roku zafungoval odpustek DPH, který inflaci na chvíli srazil o jeden procentní bod, negativní trend rostoucích cen bydlení to však nezměnil.

Tzv. imputované nájemné, které zprostředkovává přenos cen bytů i jejich rekonstrukcí a tedy i ceny stavebních materiálů, je meziročně o 15 % výše. Vzhledem k desetinovému podílu tohoto „nájemného“ na spotřebitelském koši to znamená navýšení národní inflace o 1,5procentního bodu. Mimochodem, harmonizovaná inflace počítaná v EU tento „rušivý“ element neobsahuje, a tak v žebříčku zemí EU ČR nijak nevybočuje.

Inflace je výrazně nad cílem i nad prognózou ČNB, což spolu s dalšími přicházejícími statistikami z české ekonomiky přiměje centrální banku už na únorovém zasedání znovu zvýšit úrokové sazby… zřejmě na takovou úroveň, kde byly naposledy v roce 2002.

Prosincová inflace sice vzrostla, nicméně další inflační skok přišel už na začátku ledna. Nejenom v důsledku obnovení plateb DPH u elektřiny a plynu, ale také proto, že se začátkem roku přicházejí firmy i obchodní řetězce s novými ceníky. Vzhledem k předchozímu zdražení komodit všeho druhu, všech energií a dopravy asi nelze předpokládat, že by šlo jen o symbolické cenové úpravy. Inflace proto už v úvodu roku mohla vyskočit možná na osm či více procent.

Rok 2022 bude jednoznačně rokem vysoké inflace. Teprve ve druhé půlce roku by inflace mohla začít klesat, avšak nikoliv díky zlevňování, jako spíše v důsledku fungování vysokých statistických základů z předchozího roku.