Jak je vidět ze srovnání s vývojem předchozích kvartálů, na dynamice mezd se téměř nic nezměnilo. A nemění se vlastně ani důvody takto rychlého mzdového růstu. Tím prvním je samozřejmě pokračující napětí na trhu práce, kde stále výrazně přebývá volných pracovních míst nad množstvím uchazečů skutečně si hledajících práci. Jde tedy o výsledek dosavadního růstu ekonomiky založeného na stále větší potřebě pracovníků.

Druhým důvodem letošního navyšování mezd je nepochybně výrazné zvýšení minimální mzdy a především pak mezd zaručených od začátku roku. A třetím, neméně významným důvodem, je úprava platů ve veřejném sektoru. I když se výdělky podle sektorů již nezveřejňují, čísla za veřejnou správu, školství a zdravotnictví tento závěr potvrzují. V těchto třech odvětvích totiž mzdy poskočily o 11,7 %, zatímco ve všech ostatních (v podstatě tržních) jen o 7,5 %, a tím se ještě více otevřely nůžky mezi převážně veřejným a soukromým sektorem. Výrazné zvýšení vykázala ve třetím čtvrtletí podle statistického úřadu i mediánová mzda (+9,8 %) a opět tak lze říct, že navyšování mezd probíhalo rychleji u zaměstnanců s nižšími mzdami. Nakonec právě u nich je převis poptávky na trhu práce vlastně nejvyšší, jak pravidelně potvrzují statistiky deseti nejhledanějších pracovních pozic v ČR.

Na mzdovém vývoji se toho příliš nemění ani v posledním čtvrtletí letošního roku. Vzhledem k tomu, že však zafunguje vyšší srovnávací základ ve veřejném sektoru, kde se začalo výrazněji přidávat už loni v listopadu, celkové tempo mezd v závěru letošního roku mírně poklesne na zhruba 7,5 %. Zpomalení růstu mezd by pak mohlo pokračovat i v roce 2019, kdy se ovšem znovu mají zvyšovat tarify ve veřejné sféře, nicméně už ne tak rychle jako letos. ČNB by z vývoje mezd ve třetím čtvrtletí neměla být nijak překvapena, protože odpovídá její prognóze. Žádnou rychlou reakci tedy tento trend nevyžaduje a tím hlavním, co bude zřejmě určovat rozhodování ČNB, zůstane slabá koruna.