Nejde však o výsledek nezájmu ze strany zákazníků, kteří v loňském roce raději odložili své firemní i soukromé nákupy, ale spíše o obecný problém nedostatku některých komponent, který dopadá na fungování velké části automobilového průmyslu.

Slabší léto (meziročně červenec -23,3 %, srpen -19,1 %) sráží doposud slibné výsledky prodejů v předchozích měsících letošního roku. Celkově se tak za prvních osm měsíců v EU prodalo o 11,2 % více automobilů než ve stejném období loňského roku, kdy automobilový průmysl procházel nejtěžším obdobím ve své historii.

Nešlo přitom jen o dobrovolné odstávky, ale i uzavření autosalonů v některých zemích v době první vlny, které komplikovalo prodeje po několik měsíců. V každém případě tehdy trh propadl téměř o třetinu, a tak aktuální růst o 11 % jej nechává stále hluboko pod úrovní roku 2019.

Když se podíváme na kumulované roční výsledky za EU, tak jsou aktuální čísla dvacet procent pod maximem roku 2018 a jen deset procent nad loňským minimem. Pro představu o rozsahu propadu jde o 2,6 mil. vozů méně než před třemi lety. Pro zajímavost je na mapě vidět srovnání s posledním předkovidovým rokem 2019, kdy už trh zaznamenával první známky útlumu.

Automobilový průmysl prochází negativním nabídkovým šokem, který představuje omezování produkce a doprovází jej růst cen způsobený rostoucími náklady, ať už z titulu zdražování subdodávek nebo tvrdších regulací. A to vše v době, kdy je poptávka po nových vozech poměrně silná.

Automobilový trh zůstává i nadále pod tlakem nedostatku komponent, který nutí výrobce k omezování produkce. Situace nahrává růstu cen minimálně do té doby, dokud se tento problém nepodaří vyřešit. A nebude to nejspíš ještě letos. Nedostatek nových vozů, respektive prodlužující se doba čekání na nové vozy, se samozřejmě promítají i do cen zánovních aut.