Už máme za sebou konjunkturální průzkum statistického úřadu, který ukázal, že největší šok představoval pro ekonomiku duben, nicméně květnové zlepšení bylo spíše kosmetické než jakkoli zásadní.

A vlastně totéž se dá říct o nejnovějším průzkumu publikovaném pod hlavičkou Evropské komise. Celkově sice došlo k drobnému zlepšení důvěry v ekonomice, zejména díky lepšímu spotřebitelskému sentimentu a dílčímu zlepšení nálad v průmyslu a obchodě. Na druhou stranu si nelze třeba v průmyslu nevšimnout extrémně mizerného hodnocení stavu objednávek, zejména těch exportních, stejně jako přesvědčení o nutnosti propouštět. Hlavním limitem pro další rozvoj zůstává stejně jako při minulé recesi poptávka. Takže alespoň z těchto měkkých data zatím plyne, že rozjezd průmyslu bude v nejbližších měsících velmi opatrný a nezbývá než dodat, že bude extrémně citlivý na vývoj poptávky po osobních automobilech.

Jak už bylo uvedeno výše, zhoršení důvěry zaznamenaly stavební firmy, které rovněž pociťují zhoršení vývoje zakázek zejména v oblasti pozemního stavitelství. To až tak překvapivé být nemusí, vezmeme-li v úvahu, že firmy už pod tlakem začaly radikálně škrtat své investiční záměry. Příznivěji to pak vypadá u inženýrského stavitelství, které je však stále závislé na ochotě veřejného sektoru investovat.

Asi nejzajímavější jsou v poslední době průzkumy zaměřené na služby, které zasáhl drtivý dopad korona-krize nejrychleji a současně i nejvíce. Po tragickém dubnu, kdy byla část služeb zcela pozastavena nebo výrazně omezena došlo v květnu k dalšímu zhoršení důvěry v této části ekonomiky. Dokonce se dá říct, že nálada ve službách je nejhorší od roku 2000, od kdy se komplexně sleduje.

Asi nemá smysl procházet jednotlivé parametry průzkum, a tak se zaměřme jenom na ty nejzajímavější, které hledí alespoň do blízké budoucnosti. Naprosto nejhůře situace v posledním měsíci vypadá v cestovním ruchu, reklamě, pracovních agenturách, a pokud jde o očekávanou poptávku tak i ve skladování. Dílčí zlepšení pod dojmem uvolnění restrikcí je vidět u ubytovacích a restauračních služeb nebo dokonce i v letecké dopravě, nicméně jde spíše o symbolický posun. To, co však mají téměř všechny služby v tuto chvíli společné, je očekávaný pokles zaměstnanosti.

Jak je vidět, nabídkový šok už ekonomika s pomocí či bez pomoci nějak ustála, avšak v tuto chvíli jak průmysl, tak především služby začínají čelit šoku poptávkovému a dost dobře si to uvědomují. Ten může být dokonce nebezpečnější než končící krátkodobá uzávěra ekonomiky, protože obvykle bývá trvalejšího charakteru. Proto je čas začít vážně uvažovat o povzbuzení poptávky.