Jakkoliv to vypadá pro nejbližší dobu pro většinu lidí velmi špatně, celkové ekonomické trendy v tuto chvíli pracují proti nové aristokracii. Ukazuje se, že je stále obtížnější vydělávat na globálních aktivitách. Když dnes přestěhujete výrobu do Indie, už tím nijak nezvýšíte zisky, zatímco před dvaceti lety to bylo velice lukrativní. A také se ukazuje, že prezentování, reklama a nejrůznější techniky vyvolávání dojmu - včetně her s finančními produkty - nedokážou dlouhodobě obstát vedle reálné výroby, reálné těžby a reálného zemědělství.

V již zmíněných Poznámkách o elitách, válce a míru ukazuji, že právě to je důvodem současné americké agresivity. Na Západě jsme zrušili většinu výrobních kapacit, dramaticky omezili zemědělství, velkou část vědy nahradili legračními obory typu zkoumání bělošské viny a zbylo nám jediné – obrovská vojenská síla.

Jenže ono to má význam i z hlediska třídních vztahů. Globální přístup a orientace na vyvolávání dojmu je právě to, o co se nová aristokracie opírá. Její vlastní orientace na zisk tak paradoxně ničí její vlastní nadvládu. Málokdy byla situace tak příznivá velkým změnám. Problém je vlastně jen to, že tu chybí opoziční vrstvy a skupiny schopné dlouhodobého systematického přístupu. Jestli se najdou a jestli dokážou přitáhnout inteligentní lidi, budeme blízko tak strašně potřebné změně.

(zdroj: petrhampl.com)