Varování: Následující text obsahuje narativy, které pražskou a brněnskou kavárnu dohánějí k zuřivosti

Rycheckého  ústavní soud si dokázal v poměrně krátkém čase vytvořit tradici naprosto nesmyslných rozsudků, po kterých si celá země ťuká na čelo, ale nemůže nic dělat. Jasné poučení z toho je, že nezávislost a neodvolatelnost jsou dvousečné zbraně, a pokud se s nimi nezachází s nesmírnou opatrností, mohou vést k likvidaci občanských svobod a nastolení despotického režimu.

Tentokrát šlo o zdánlivou maličkost. Jeden ostravský hotel má majitele magora, který rozhodl, že pokud jste ruské národnosti a chcete u něj bydlet, musíte podepsat prohlášení o svých politických názorech. Fakticky to nepůsobí žádnou velkou škodu. Komu to vadí, tak se ubytuje v sousedním hotelu. A jsou i horší libůstky, mohl třeba po hotelu běhat nahatý, za zpěvu starých indiánských písní.

Jenže když domyslíme, že by rozhodnutí ústavního soudu mělo být aplikováno na všechny podobné případy, vypadá situace úplně jinak.

Není těžké si představit, že se pět největších výrobců nápojů v zemi domluví a že své produkty začnou dodávat jenom těm hotelům a penzionům, kde budou po svých hostech požadovat vyjádření, že obdivují Emanuela Macrona. V praxi by to znamenalo, že macronofobové nedostanou v celé zemi ubytování. Stejný princip může být rozšířen na sociální sítě, telefony, vodu, dopravu, energie, jídlo…

Navíc je myslitelné, že toho bude přibývat, dlouhé seznamy, v čem všem musíte mít správný názor.  A ty body mohou být navzájem v rozporu. Totální chaos.

Tržní komsomolci budou tvrdit, že trh přirozeně vytvoří tlak na to, aby se měřítko politických názorů neuplatňovalo. Budou tvrdit, že ten, kdo bere všechny zákazníky, bude zvýhodněn, a že těm ostatním nezbyde, než se přizpůsobit. Ve skutečnosti je takový názor založen na velmi povrchním studiu ekonomie. Žádná ekonomická teorie totiž netvrdí, že tržní síly přinutí lidi chovat se racionálně. Ekonomická teorie tvrdí pouze, že existuje přirozená tendence přibližovat se k bodu, kdy by se tlak na racionální chování projevil. Připouští ale, že ve skutečném světě nemusí být takového bodu vůbec dosaženo.

Obávám se, že dva soudci ústavního soudu ve skutečnosti sdílí představu, která je mezi politiky a profesionálními intelektuály velmi rozšířena. Podle té představy mají platit pro různé lidi různá pravidla. Ti s politicky korektními názory nebudou vůbec obtěžováni. Přijdou o svobodu projevu, ale jenže oni o ni stejně nestojí. Lidé s nesprávnými názory nemají mít absolutně žádná práva.

Že to z naší ústavy nevyplývá? A kdo říká, že se musí ústavní soud řídit ústavou České republiky? Spíš to působí dojmem, že se začalo rozhodovat podle nepsané ústavy, která lze shrnout následovně.

1. Zdrojem vší moci jsou globalistické struktury.
2. Lid České republiky nemá právo kritizovat nebo dokonce odmítat nařízení globalistických struktur.
3. Občanská práva mohou být libovolně přidělována a odebírána globalistickými strukturami.
4. V případě sporu mezi různými občany a skupinami občanů je dáno za pravdu vždy tomu, kdo stojí výše v globalistické hierarchii.

To je celé. Pokud nemáte chuť na revoluci, tak si zvykněte.

(zdroj: petrhampl.com)