V jedné knize o mužském a ženském myšlení popisuje autor zkušenost z jakéhosi kurzu v Izraeli, kde studenty večer poslal do pouště (prostě prostor za městem) a vyzval k osamělé meditaci pod hvězdami. Dívky se vzorně rozdělily, meditovaly, a vcházely do hlubiny své osobnosti, zatímco mládenci se sešli, rozdělali oheň a příšerně se opili.

Že ženy jsou přizpůsobivější a poslušnější než muži je všeobecně známo, všichni se na tom shodují a není to záležitost společenských norem. Je za tím biologie. K tomu, aby muž předal své geny, stačí jedna rychlá divoká akce. Žena naopak potřebuje ochranu během těhotenství i během doby, kdy má malé dítě. Evoluce tedy vede k rozvoji opačných povahových rysů. Na tom není nic objevného.

Jenže ono to může hodně komplikovat vztahy, pokud jsou lidé vystavení propagandě, která je opačná než jejich normální životní postoje. Muži se jí vysmívají, ženy jí berou vážně, snaží se své muže umravňovat. Konec konců, máme za sebou celou generaci, která to řešila s jídelníčkem. Česká vepřová a pivní tradice versus biopropaganda v médiích. A logicky soužití špekáčkového manžela s biomatkou, která se ho snaží převychovávat.

Jenže to vypadá, že vstupuje do doby, kdy rozdílná reakce na propagandu bude tak velká, že lidé nedokážou ani navázat vztah. To už přestává být legrační. Tomu se věnuji v poznámce ZDE.

(zdroj: petrhampl.com)