Je naprosto přirozené, že média mají přirozený sklon všechno nafukovat a přehánět. Není ale přirozené, že to akceptujeme. Člověk by měl být schopen si mediální obraz vydělit deseti. Padouši nejsou ve skutečnosti tak strašliví, hrdinové nejsou ve skutečnosti tolik stateční a přelomové události nejsou ve skutečnosti tak přelomové.

Třeba ovládnutí Twitteru Elonem Muskem. Žádnou revoluci to nepřinese. Prostě nebudou blokováni někteří lidé, kteří by jinak blokováni byli, a to je celé. Kdyby nebyl Donald Trump předloni v listopadu zablokován a dosud psal svoje tweety, možná by bylo na liberální straně o něco víc infarktů, ale Ameriku by to nijak nezměnilo. Nezapomínejme, že volby prohrál (ať už počtem hlasů, nebo podvodem) ještě PŘED zablokováním.

Problém opozičních postojů je dnes takový, že nejsou brány vážně, že a málokdo cítí potřebu s nimi ztrácet čas. Ne že by se o nich občané nemohli dozvědět. Sociální sítě ani nevedou k vytváření opozice – naopak přispívají k jejímu rozbíjení do mnoha bublin a bublinek a vyhrocují nepřátelství mezi nimi. Časy, kdy existovaly skupiny typu IvČRN nebo ranného AfD, spojující intelektuální schopnosti a lidovou energii, jsou pryč a nevíme, kdy se vrátí (a zda vůbec). Blokování nebo neblokování na Twitteru tedy nic nemění.

Co je ale nového, je to, že jeden člověk může porazit korporátní byrokracii. Je předčasné mluvit o tom, že je to začátek trendu. Ale pokud by to začátek trendu byl, byl by to větší přelom, než zvolení Le Penové. Přechod od vlády amorfního manažerského davu k vládě několika osobností by přinesl jiný typ rozhodování i jiné psychologické rysy, které by zcela jistě promítaly i do nižších urozených vrstev. Přibylo by cílevědomosti a ubylo čisté destruktivnosti, která se projevuje v záležitostech, jako migrace, zelený úděl či válka s Ruskem. Dojde k tomu ale? Vyčkejme. Zatím máme jeden případ a ani o něm nevíme, jak bude pokračovat. Stane-li se Elon Musk jediným vlastníkem, zvládne pak dostat pod kontrolu twitterovskou byrokracii?

(zdroj: petrhampl.com)