Už jsem se tak nějak smířil s tím, že mnohé z dědictví Margareth Thatcherové se s časovým odstupem ukazuje jako destruktivní. Pořád ji obdivuji jako velkou ženu. Ale v mnohém se prostě mýlila.

Ale teď přichází něco těžší okamžik. Ronald Reagan!

V americkém státě Arkansas zákonodárci odhlasovali zákon, který zakazuje provádět chemickou kastraci dětí (tzv. blokátory puberty). Pokud někdo podlehl tlaku aktivistů a cítí se být jiným pohlavím, musí s kastrací počkat do určitého věku.

Řeknete si, že na tom nic není, a že by takové zákony měly být všude. Jenže pozor! Ono se stalo, že republikánský konzervativní guvernér Asa Hutchinson ten zákon vetoval. Se zdůvodněním, které bude pro mnohé šokující. Ronald Reagan by prý s takovým zákonem nikdy nesouhlasil!

A není to takový nesmysl, jak by to mohlo působit na první pohled. Ronald Reagan by určitě nepodporoval změny pohlaví. Ale taky by nepodporoval státní zásah proti změnám pohlaví. Stát podle něj není od toho, aby chránil občany před korporacemi a aktivistickými skupinami. To má být ponecháno trhu.

S tím souvisí i další stinná stránka Reaganovy éry. Reagan nikdy příliš nebránil migraci do USA, rozdal občanství milionům ilegálů, a absolutně nedokázal pochopit, proč by měli být američtí dělníci zvýhodňováni. Vláda přece nemá do ničeho zasahovat, vše má být ponecháno trhu. Jak konstatuje Scott Greer, „reaganismus byl jen globalismem s konzervativním nátěrem.“

Dokážu ten omyl dobře pochopit. Sám jsem mnoho let fanaticky obdivoval ideje F. A. Hayeka o tom, že státní zásahy musí údajně vést k totalitě. Jenže pak jsme se ocitli v totalitním systému vzniklém tím, že stát vyklidil pole nestátním subjektům – v první řadě korporacím, a na ně napojeným neziskovkám.

Nicméně to nic nemění na tom, že se jedná o omyl s naprosto zničujícími důsledky. „Není možné zároveň tvrdit, že hájím hodnoty, jako jsou věrnost odkazu předků, klasická rodina, a nikoliv její karikatura, domov či víra, a zároveň podporovat přeměnu všeho na prodejné zboží, které bude pendlovat po celé zeměkouli, než si je někdo koupí, vychutná a zahodí,“ říká na tomto webu Jan Keller. A americká deklarace nezávislosti jednoznačně říká, že lidé ustavují vlády k tomu, aby jim zajistily jejich práva, „mezi nimiž je život, svoboda a sledování osobního štěstí.“ (majetková práva nejsou vůbec zmíněna). Nečteme tam nic o tom, že má stát lidi ponechat svému osudu.

Zkrátka, i Reaganismus má dvě stránky. Tou pozitivní je odvolávání se k lidu, úcta k obyčejným pracujícím, respektování konzervativních hodnot a odhodlání čelit mediálním elitám. Tou negativní je přesvědčení, že vláda nemá občany chránit proti velkým penězům. Mnohá patriotická hnutí to přesvědčení dodnes vláčí jako odsouzenec kouli na noze.

(zdroj: petrhampl.com)