Absurdní na celé situaci je skutečnost, že si předčasné volby nepřejí ani občanští demokraté, ani představitelé TOP 09 a pochopitelně ani ti, kteří následovali Karolínu Peake při odchodu z Věcí veřejných. Přesto se čím dál víc dostávají do situace, kdy jim předčasné volby mohou zbýt jako jediné řešení. Pokud by představitelé „véček“ byli schopni prosazovat své zájmy i jiným způsobem než pomocí nátlaku, ultimát, nebo utajených nahrávek, jen těžko by předváděli názorové veletoče, které z nich udělaly naprosto nespolehlivého partnera.  

V pudu sebezáchovy by se Věci veřejné přinejmenším už v době, kdy případ Víta Bárty dospěl do stádia obžaloby, svého skutečného lídra alespoň formálně zbavily. Případně by tak učinily bezprostředně pro vynesení rozsudku. Už jenom kvůli tomu, aby alespoň trochu hodnověrně působil jejich proklamovaný boj proti korupci, s pomocí kterého získaly podporu veřejnosti. Zároveň by daly šanci občanským demokratům a TOP 09 lépe obhajovat skutečnost, že se bez podpory spíše podnikatelského subjektu než politické strany při vládnutí neobejdou.  

Stupňováním nátlaku doslova donutily koaliční partnery připustit možnost předčasných voleb. A protože jejich rychlé konání vyhovuje opozici, nebyl by problém využít příslušné pasáže ústavy a sněmovnu rozpustit. Potíž je v tom, že hrozba předčasných voleb má sloužit spíše jako forma určitého nátlaku, než jako reálná varianta. Takže v současné době se v zákulisí usilovně pracuje na tom, aby k nim nedošlo.  

V tuto chvíli je totiž zřejmé jediné. Ať už Karolína Peake měla svůj odchod z Věcí veřejných předem připravený, nebo šlo spíše o spontánní reakci, nepodařilo se jí získat na svoji stranu dostatečný počet odpadlíků. Až to vypadá na to, že šlo spíše o snahu nějakým způsobem si zajistit prostor pro další působení v politice, než o pokus pomoci ODS a TOP 09 vládnout bez podpory „véčkařů“ řízených byť z pozadí Vítem Bártou. Karolína Peake se totiž nepokusila dotáhnout do konce boj o změnu ve vedení Věcí veřejných, ke kterému se chystala. Pokud by skutečně neuspěla, nikoho by její odchod nepřekvapil.  

Takto většinu zaskočil. Názorným příkladem mohou být slova premiéra Petra Nečase, kterými se snažil definovat bezpečnou většinu. Zmohl se pouze na výrok o tom, že musí být větší než nebezpečná. Pochopitelně chtít po něm v tuto chvíli nějaká čísla, by bylo nesmyslné. Přesto je zřejmé, že si momentálně nemůže být jist ani převahou dejme tomu alespoň sto čtyř křesel. To by mohla být minimální hranice, hlavně kvůli tomu, že dvě z nich by patřila Pavlu Bémovi a Michalovi Doktorovi. S jejich podporou nemůže ODS stoprocentně počítat.  

Takže momentálně probíhá snaha o nové zformování vládního tábora. I když je to prezentováno tak, že je to záležitost především Karolíny Peake, reálně tomu tak být nemůže. V jejich silách není získat dostatečný počet odpadlíků z Věcí veřejných. Neobejde se bez pomoci lidí různým způsobem spjatých s ostatními koaličními partnery. Zachování vlády je totiž v jejich zájmu. Ostatně stačí parafrázovat slova, která unikla ze zápisu z porady „véček“. Měla zaznít z úst Víta Bárty a měla znít v tom smyslu, že ODS a TOP 09 nemají momentálně dost financí na předčasné volby a musí proto ještě chvíli vládnout. A protože konání předčasných voleb není ani v zájmu Věcí veřejných, mohou v zákulisí rovněž někteří lidé napojení na Bártovy „véčka“ vyvíjet na první pohled paradoxní aktivitu, aby se ke Karolíně Peake přiklonil dostatečný počet odpadlíků.  

Naivní nabídka zbytku „véček“ na konstruktivní opozici totiž jen těžko uhasí požár, který svojí nepromyšlenou taktikou Věci veřejné pod vedením Víta Bárty založily a který by mohl definitivně proměnit v popel nejenom jeho podnikatelský záměr.

Publikováno se souhlasem vydavatele.