Byť místopředseda LIDEM Viktor Paggio dramaticky prohlašoval, že odvoláním Karolíny Peake z postu ministryně obrany nadělil premiér občanům k Vánocům levicovou vládu. Petr Nečas sice na první pohled změnou ve vedení resortu obrany riskoval okamžitý rozpad kabinetu. I kdyby k němu v prosinci došlo, změnila by se hlavně situace, za jaké by Petr Nečas musel vyjednávat o podpoře při hlasování o zákonech, případně při jednání o nedůvěře vládě.

Ta momentálně balancuje na hranici většiny, kdy se až těsně před hlasováním zjišťuje, zda vláda přežije, nebo zda svůj návrh ve sněmovně prosadí. Vedle zákonodárců z řad ODS a TOP 09 je k dispozici poměrně početná základna tzv. nezařazených. V kritických chvílích lze pak zařídit, aby se klíčového hlasování například nezúčastnili. Rovněž lze spoléhat na taktizování zástupců Věcí veřejných. Tito poslanci tvoří zjednodušeně řečeno koalici proti předčasným volbám. Po pádu Nečasova kabinetu by totiž s největší pravděpodobností došlo k rozpuštění dolní parlamentní komory a konaly by se sněmovní volby. Tím by skončila politická kariéra drtivé většiny těchto zákonodárců.

Takže premiér si mohl dovolit nečekaně odvolat Karolínu Peake z postu ministryně obrany a zároveň tím nijak nezhoršil pozici svého kabinetu. Názorně to dokumentuje aktivita bývalého ministra školství Josefa Dobeše. Ten hned do médií vypustil informaci, že je schopen dát dohromady dostatečný počet zákonodárců, kteří by byli ochotni podporovat Nečasovu vládu. Teoreticky by tak mohli nahradit právě hlasy od představitelů LIDEM. Pro premiéra je pochopitelně výhodnější, když může vyjednávat s určitou zformovanou skupinou, než s řadou jednotlivců. Ať už bylo Dobešovo gesto dopředu dohodnuté s Nečasem, nebo bez jeho vědomí, výrazně přispělo k utišení radikálních výroků z úst Karolíny Peake. Ta bezprostředně po svém odvolání prohlašovala, že si další vládní spolupráci nedokáže představit. Ostatně Petr Nečas volil v prosinci rovněž ostrá slova o propadu důvěry ve vicepremiérku hluboko pod bod mrazu.

Emoce opadly a na začátku nového roku se intenzivně vyjednává. V souvislosti s převratnými prosincovými změnami ve vedení obrany je pro fungování tuzemské politiky příznačné, že dodnes nebylo přesvědčivě vysvětleno, proč k takovému kotrmelci došlo a proč tolik vadilo odvolání prvního náměstka Vlastimila Picka. I když to bylo podáno jako snaha zabránit Peake v přerušení kontinuity fungování resortu, nebylo příliš zdůrazňováno, že generál Picek seděl v křesle náměstka jen pár měsíců. Ať už byl skutečný důvod jakýkoli, realitou zůstává, že LIDEM přišla o ministerstvo.

Což mimo jiné charakterizuje skutečnou sílu této malé strany. Ta si sice může klást různé požadavky, zároveň však její lidé mohou být poměrně rychle a jednoduše nahrazeni skupinou těch, kteří sice nejsou součástí koalice, ale vládu v důležitých momentech nejrůznějším způsobem podporují. Takže pro osud kabinetu není postoj strany LIDEM rozhodující. Za jakých podmínek přežije Nečasova vláda, to se ukáže relativně brzo. Sociální demokraté totiž vyvolají hlasování o vyjádření nedůvěry kvůli podpisu premiéra pod amnestií vyhlášenou prezidentem republiky Václavem Klausem. ČSSD spolu s komunisty disponují pouze 80 hlasy a 101 jen těžko dají dohromady. Postará se o to už zmiňovaná koalice proti předčasným volbám. Přitom minimálně tolik opozice potřebuje k vyslovení nedůvěry. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele